Izrael je stát, k němuž bylo možné mít opravdu velké sympatie. Tragický příběh evropského holocaustu, který tvoří prehistorii vzniku Státu Izrael, vytvořil morální závazek pro nás Evropany židovský stát v jeho existenci podporovat.

Dalším důvodem sympatií bylo nepochybně to, že se v Izraeli vytvořila v podstatě západoevropská demokracie. Jediná svého typu v celé oblasti Blízkého východu, tak odlišná od v různé míře diktátorských a despotických režimů v okolí židovského státu. Stát velmi vyspělý z kulturního, společenského, ekonomického i vzdělanostního hlediska. Odvážně vyvzdorovaný na svém okolí, ochraňující základ podmanivé judaistické tradice, která je jedním ze základních pilířů naší křesťanské civilizace. Stát schopný se ubránit mnohem početnějším nepřátelům, což mu my Češi, kteří jsme v podobných situacích tak často kapitulovali, můžeme závidět.

Když se pak v devadesátých letech dokázal Izrael dohodnout se svými palestinskými sousedy smlouvami z Osla na mírovém ukončení sporů, sympatie k Izraeli dostoupily vrcholu. Sen o silném, demokratickém a přitom mírumilovném Izraeli, který jde cestou západních demokracií, se zdál být skutečností.

Tento Izrael však už do značné míry není. Politici a liberálně levicové síly, které stály u vzniku Státu Izrael, jsou dnes ve velké menšině. Izrael, který po roce 1990 zažil mohutnou migraci Židů ze zemí bývalého SSSR, je dnes jiným státem, než ten, který podepisoval s Palestinci dohody z Osla.

Skoro milionová vlna ruských Židů, pro představu desetinásobek Izraelců původem z USA, změnila v šestimilionové komunitě izraelských Židů politické nálady. Přinesla ortodoxní pohled na judaismus, posílila nesmiřitelné postoje k Palestincům, vytvořila tlak na zabírání dalších palestinských území a budování osad v místech, kde měla vzniknout podle dohod z Osla samostatná Palestina. Dalším důsledkem je dnešní dlouhý izraelský politický pat a ne zcela funkční demokracie.

Ještě horším směrem se vyvíjela Palestina. Vzrostl v ní vliv islamistů, militantů, nevznikla funkční demokracie ani prosperující ekonomika.

Současné brutální ostřelování a letecké útoky ukazují, že jen síla nezajistí Izraeli bezpečí. Je třeba zajistit trvalý mír. Ten ale není v porobení Palestinců a v tom, že Izrael bude tvrdě prosazovat právo silnějšího, jak to poslední roky dělá.