Pandemie koronaviru vnesla do našich klidných a blahobytných životů prvek nejistoty, omezování, někdy i zoufalství spojeného s úmrtími blízkých nebo ztrátou obživy. Je to stav, kdy lidé potřebují věřit. Zvoleným představitelům, vládě, vědeckým či duchovním autoritám. Tváří v tvář nelítostné nákaze by měla být stabilizačním prvkem široce pojímaná solidarita, smazávání hranice mezi „oni“ a „my“.

V České republice nic z toho neplatí. Osobností s puncem důvěryhodnosti a respektu se nedostává. Platí to i o církevních hodnostářích, jejichž hlas není takřka slyšet. A je-li, spíš z toho mrazí. Kardinál Dominik Duka při svém nedávném kázání uvedl: „Teď je nejhorší čínský virus, únik biologické zbraně. O tom jsou přesvědčeni všichni vojenští specialisté po celém světě, kteří se to buď bojí říct, nebo to nesmí říct.“ Jde o čistou konspiraci. Vědci se shodují, že SARS-CoV-2 má přirozený původ, byť definitivní důkaz k dispozici Světová zdravotnická organizace zatím nemá. Imunolog a katolík Václav Hořejší prohlásil, že se za „skandální“ Dukovy výroky stydí.

Je záhadou, proč pražský arcibiskup přispívá k šíření nepodložených hypotéz, místo aby tekutý hněv společnosti pomáhal usměrňovat a mírnit. Jako by nestačil chaos, který produkuje vláda. Na Česko není potřeba biologických zbraní nepřátel, máme dost vlastních, kterými se střílíme do vlastní nohy.