S veřejnými rozpočty je to zapeklitá věc. Všichni o nich mluví a šermují stovkami miliard, ale copak si takovou sumu umí běžný člověk představit? Každý vidí, kolik má na pásce hrubého a jak velký obnos dělají jeho daně, odvody na zdravotní a sociální pojištění. Za tento horizont dohlédne málokdo.

V tom je možná zakopaný politický pes. Pětikoalice se ujala vlády s tím, že zkrotí tempo zadlužování země. Vypadalo to jako bohulibý cíl, akorát svým voličům zapomněla říct, že jinak než přes růst daní to nepůjde. To se ukázalo až teď, kdy se jí podařilo schválit konsolidační balíček.

Základní otázka tedy zní, jsou-li všichni zaměstnanci, živnostníci, podnikatelé, soukromí zemědělci, rodiče či studenti ochotni přijmout tuto rovnici: nižší státní dluh rovná se vaše nižší příjmy.

Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Deník uvedl, že péče o státní finance je bohulibá, ale nesmí být samoúčelná. „Je důležité si uvědomit, ze deficit sám o sobe není špatná věc. Stát si půjčuje víc, než jaké jsou jeho příjmy, takže do určité míry žije na kredit. Pokud ale vypůjčené peníze dobře investuje do rozvoje, budoucí bohaté generace pak nemají problém dluh splácet. Mnoho zemí se ekonomicky rozvinulo pravě díky chytrým půjčkám a dobrým investicím.“

Lidé mají plné právo se své vlády ptát, zda opravdu dělá inteligentní hospodářskou politiku, pokud vůbec nějakou. Proč vykoupila zásobníky plynu a provozovatele plynovodů Net4Gas až pod tlakem vnějších okolností? Měla to udělat dávno, s vědomím, že základní infrastrukturu je nutné mít pod plnou kontrolou. Má aktivně stavět další jaderné zdroje, odvážně se pustit do dokončení dálniční sítě, budovat vysokorychlostní železnice a kofinancovat projekty typu gigafactory v Líních.

Zběsilé investiční tempo je jediný recept na nakopnutí ekonomiky. Vědí to šéfové Hospodářské komory i Svazu průmyslu a dopravy. Nejsem si jistá, zda jsou o tom přesvědčeni ministři průmyslu a obchodu či financí. Kdyby byli, nebáli by se půjček na správné projekty. Díky nim by totiž HDP začal nabírat na tempu, rostly by platy, spotřeba domácností, investiční apetit ze zahraničí.

Pokud by se našel charismatický politik s elementární znalostí ekonomických pouček, měl by se pustit tímto směrem, být schopen své úsilí občanům vysvětlit a pak ho přetavit v realitu. Kde je?