Není to krajská hygienička, ale politici, kteří za stav věcí veřejných odpovídají. Nemám na mysli preventivní stopku nákaze, nýbrž komunikaci s občany, přítomnost na místě, strategické rozhodování. Není divu, že obyvatelé dotčeného kraje si připadají zrazeni, opuštěni a ostrakizováni. Už od odhalení lokálního ohniska v OKD měl Adam Vojtěch jednat s daleko větší mírou empatie a předvídavosti. A tak zatímco se premiér Andrej Babiš může dmout pýchou, jak se mu daří při bruselských jednáních o fondu obnovy navyšovat částku pro ČR, doma mu to jeho lidé kazí.

Nevyznamenal se totiž ani vicepremiér Karel Havlíček, který po sérii nehod na železnici místo okamžité prověrky pracovního a odpočinkového režimu strojvedoucích mluvil o tom, že je to běžná věc a havárie se prostě na dráze stávají. Navíc zdůraznil, že to nijak nesouvisí s jeho trojrolí místopředsedy vlády, ministra průmyslu a šéfa dopravy. Jenže souvisí. Možná nikoliv věcně, avšak politicky zcela jistě.

Cokoliv negativního se nyní stane v tom či onom resortu, půjde na vrub Havlíčkovy přetíženosti a konstatování, že jakkoli je výkonný a akční, nemůže oboje zvládnout na sto procent. Nebo snad od dětství neslýcháme, že jedním zadkem se na dvou židlích sedět nedá?