Hned za ní se umístil premiér Andrej Babiš (ANO), který obvinil Ústavní soud z nestrannosti a aktivního zásahu do politiky. Neváhal přitom připojit spekulaci o prezidentské kandidatuře šéfa soudu Pavla Rychetského za STAN. To důrazně popřely oba zmíněné subjekty.

Nezklamal ovšem ani lídr SPD Tomio Okamura. Ten byl sice k nálezu Ústavního soudu zdrženlivý, ale zároveň řekl, že tyto věci občany nezajímají. Ti podle něj řeší hlavně svoje zdraví a zaměstnání, návrat dětí do škol či bydlení.

Jistě, povrchní pohled dává Okamurovi za pravdu. Pohříchu pravda je taková, že naprosto všechno, co děláme, souvisí s politikou. Vyhlašování nouzového stavu, protiepidemická opatření, náhrady za uzavření provozoven, výška daní, platy pedagogů a zdravotníků, dálniční známky, exekuce, ochrana vodya ovzduší.

Nic z toho nepadá z čistého nebe, ale přichází to ze sněmovny a Senátu v podobě zákonů. A ty schvalují lidé, jež jsme si zvolili. Je pozoruhodné, že tuto prostou rovnici nedokážou politici (a učitelé) převést do řeči, jíž by všichni rozuměli. Není zkrátka jedno, kdo rozhoduje o kvalitě našich životů, která sev právním demokratickém státě odvíjí od přijímané legislativy. Všichni se pohybujeme jen v rámci ohraničeném paragrafy.

Tím se vracím ke stanovisku Ústavního soudu, který částečně vyhověl stížnosti 21 senátorůz prosince 2017 a řekl, že současná volební matematika není spravedlivá. Zákonodárci ji teď musejí opravit.

Vypadá to, že přes počáteční šok se s tím vyrovnají. Poslankyně ANO Helena Válková, která je členkou Stálé sněmovní komise pro Ústavu ČR, naznačila, že ve hře jsou dvě varianty. Prioritní je zachování14 volebních krajů a změna formule přepočítávání hlasů na mandáty. Záložní možností je vytvoření jednomandátového volebního obvodu, jímž by byla celá Česká republika. To je rozumné stanovisko, které by mohlo být východiskem při setkávání zástupců všech parlamentních stran na různé úrovni.

V říjnu budeme nepochybně volit podle nových, spravedlivějších pravidel. Vůbec však není jisté, kdo na nich vydělá a kdo spláče nad výdělkem. Přepočty podle aktuálních volebních preferencí totiž váží méně než nic. Nevíme, co s nimi udělá třeba postoj KSČM k prodloužení nouzového stavu nebo ANO k ruské vakcíně Sputnik V.

Ani jásot nad vznikajícími předvolebními bloky nemusí být trvalý. Po zrušení uzavírací klauzule pro koalice se ihned ozval jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) s podnětem, aby se uskupení Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) rozpojilo. Šéf strany Petr Fiala to sice odmítl, ale kdo ví, jak se na to budou dívat ostatní straníci. Je skutečně programová a ideová shoda těchto tří subjektů tak velká, aby šly do klíčového zápasu spolu? Zvláště když hned po jeho skočení plánují rozpad na prvočinitele?

Čeká nás zajímavých osm měsíců a čím víc občanů si uvědomí, že na tom, kdo je bude zastupovat v parlamentu, vážně záleží, tím lépe.