Ačkoli většina stran avizovala, že jde o nejdůležitější volby za posledních dvacet let, a přestože řada veřejně exponovaných osobností tuto tezi podpořila, první odhady volební účasti napovídají, že obyčejné lidi letošní parlamentní volby nijak zvlášť nezaujaly. K volebním urnám podle odhadů přišlo mezi 50 a 60 procenty, což je na volby do poslanecké sněmovny spíše podprůměrný výsledek.

Účast ve volbách od poloviny devadesátých let soustavně klesá. V roce 1996 přesáhla 76 procent (volilo více než 6,1 milionu lidí), o dva roky později se předčasných voleb zúčastnilo 74 procent. Historicky nejnižší účast byla ve volbách v roce 2002. Tehdy svůj hlas odevzdalo jen 4,8 milionu lidí, což představovalo 58procentní účast. Minulé volby v roce 2013 přilákaly zhruba 5 milionů voličů (tedy necelých 60 procent ze všech lidí oprávněných volit).

Tradiční poučka hlásá, že nižší volební účast nahrává stranám se stabilní voličskou základnou, mezi které se většinou řadí především KSČM a lidovci. Letos by nižší účast mohla pomoci také hnutí ANO, kteří bývají disciplinovanější než u jiných stran. Naopak velkým problémům kvůli nižší účasti čelí menší strany, jejichž podpora se pohybuje kolem pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny.

Volební účast pak také má vliv na státní příspěvek za volby, který se odvíjí právě od počtu voličů.