Na nový režim postupně přechází celý svět, což má být důkaz, že byla brutální opatření správná. Rozhodně tu teď nebudu soudit, zda opatření byla, či nebyla správná. Vláda se na základě určitých modelů rozhodla a podnikla kroky, v jejichž efektivitu věří. Cíle jsou zdánlivě jasné: zastavit řádění viru, ochránit obyvatelstvo.

Rodina je spolu

Důležité je však slůvko zdánlivě. Toto jsou cíle krátkodobé a záměrné. Vláda se v době nebezpečí uchýlila k bezprecedentním opatřením, která však budou mít také dopady jiné – jednak dlouhodobé a také nezáměrné. A právě na tyto možné dopady momentální situace se nyní detailněji podíváme.

Zůstaňme na chvíli u krátkodobých dopadů nezáměrných. K těm patří kupříkladu zlepšující se klima. Kvůli zastavení velké části průmyslu i služeb a celkovému zklidnění civilizace se začalo vylepšovat ovzduší, a je to již nyní pozorovatelné. Krátkodobý nezáměrný efekt je také to, že rodiny začaly žít zase více pospolu. Taťka sice pracuje z improvizované kanceláře v ložnici, ale je doma a může pomoct s neméně improvizovanou výukou.

Oba dopady jsou zdánlivě pozitivní. Například v čínském městě Si-an, na něž byla uvalena karanténa, ale enormně vzrostl počet žádostí o rozvod. Místní úřady si to vysvětlily tím, že lidé zvyklí na pár společných hodin najednou tráví spolu celé dny na pár metrech čtverečních. A náhle zjišťují, že ne vše je zalité sluncem. Nehrozí obdobná reakce také u nás? Uvidíme.

Ještě horší bude mít nouzový stav na psychiku lidí. Vláda se rozhodla uvalit na celou společnost karanténu, zavřela hranice, více či méně důsledně vytváří dojem nové morové rány. A odmítá říct, jak dlouho tato opatření budou platná. Další dva týdny? Měsíc? Dva roky? A jak se vlastně měří “úspěšnost“ zavedených opatření?

Přijde vlna sebevražd?

Absence vize spolu s tuhým režimem vede k tomu, že většina lidí trpí extrémním potlačovaným stresem. Ať se již lidé skutečně bojí nákazy nebo dopadů vládních nařízení, stres v populaci je srovnatelný s reálným válečným konfliktem. A výsledek, byť nezáměrný, bude krutý: lidem stres podlomí imunitu, zdraví a začnou trpět mnohem nebezpečnějšími chorobami. O sebevraždách, které by se mohly začít objevovat daleko častěji než dříve, ani nemluvě.

Raději se podívejme na dopady dlouhodobé, které jsou možná tím nejzajímavějším. A také nejnebezpečnějším.

K pozitivním určitě bude patřit digitalizace a elektronizace vztahu občana a státu. Snad i školství konečně opustí bezpečné vody 19. století a vydá se směrem ke století 21.Další ale již budou spíše negativní. Lehkost, s jakou byly zavřeny hranice, u mnohých povede k oprávněné obavě z dalších krizí a opětovného zavírání hranic. Navíc ne každému musí vyhovovat vládní styl, který je dílem mesianistický (zachráníme všechny), ale dílem vyvolává strach. Rozdíl proti tomu je třeba německý či britský přístup, který je otevřený, neustále vysvětluje a informuje a připouští i extrémně negativní scénáře. Jako kolem jiných přelomových okamžiků, i nyní lze očekávat určitou vlnu emigrace, pokud to tedy ještě někdy bude možné.

Všichni se mohou plést

Na politické rovině budeme nejspíš sledovat další odklon od ideologického dělení na pravici a levici a příklon k populismu a extremismu. Neměla by být překvapením snaha nějak modifikovat politický systém, například k prezidentskému režimu. Lze očekávat také další tlak na nadnárodní instituce typu Evropské unie.

Ano, Andrej Babiš rád připomíná, že opatření podobná těm českým postupně zavádějí všichni. Má pravdu. Ale pravda je také něco jiného: Že to dělají všichni, ještě neznamená, že to je dobře. A bohužel pro soustředění se na krátkodobé záměrné dopady a ignorování těch ostatních to platí dvojnásob.