Stejně mě ale uráží představa, že by akademik nemohl v odborném článku zveřejnit názor na bariéry rozvoje svého oboru, aniž by za to byl málem upálen. Profesoru Tomáši Hudlickému z kanadské Brock University se to stalo v případě článku, který vyšel v časopise Angewandte Chemie.

Podle něj rozvoji organické chemie neprospívá, když se jí nevěnují ti nejšikovnější zájemci, ale ti, které společnost z mnoha důvodů protežuje. S tím můžeme či nemusíme souhlasit. Nikoliv ovšem v Kanadě

Univerzita se postavila proti svému profesorovi, časopis článek nechal zmizet z povrchu zemského a jeho vedení propustilo dva editory, ačkoli před vytištěním prošel odbornou oponenturou. Zastánci menšin všeho druhu žádají Hudlického hlavu a možná mu hrozí vyhazov. V roce 1968 utekl před nesvobodou do USA, nyní se možná kvůli svobodě přestěhuje z Kanady do rodného Česka.

I proto, že se za jeho právo publikovat názor razantně postavil prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. Vůbec si nemyslím, že by se ženám po mateřské a lidem ze znevýhodněného prostředí nemělo dostávat zvýšené podpory. Právě naopak. To ale nijak nesouvisí s nárokem na protekci. A už vůbec ne se svobodou slova.