Andrej Babiš si jako podnikatel pořídil několik nemovitostí na Azurovém pobřeží ve Francii. „Realitní kancelář to doporučila koupit přes advokáta. Není to nic nelegálního,“ řekl včera.

Má pravdu. Vlastnil tehdy obří holding Agrofert, tak proč by si nemohl pořídit cokoliv, po čem jeho srdce prahlo? Dokonce platí, že pokud se nákupy uskutečnily přes offshorové firmy na Britských Panenských ostrovech, USA a Monaku, ani to není protizákonné. Byznysmeni využívají jakoukoli právní skulinku, aby optimalizovali zisky, výnosy, daně. Je-li to lege artis, budiž.

Jenže tady začíná opravdový Babišův problém. Odhalením mezinárodního týmu investigativních novinářů se budou zabývat americké i francouzské úřady a také česká policie. Francouzům není jedno, jaký je původ peněz, za něž si bohatí lidé kupují na Riviéře honosné vily. Američané zase chtějí vědět, přes jaké subjekty by se u nich mohly prát špinavé peníze.

No a tuzemští kriminalisté se zřejmě zaměří na to, zda nedošlo k nepovolenému vyvádění nezdaněných peněz.

Premiér veškerá obvinění, jež vnímá jako cílený předvolební útok, odmítá. Deníku sdělil, že nevlastní žádné offshorové firmy ani nemovitosti ve Francii. To ani nemůže, neboť zmiňovaný Château Bigaud patří pod firmu SynBiol, jež je ve svěřenském fondu, kam svůj majetek musel převést.

Uvedl také, že kupujícímu v roce 2009 potřebné peníze půjčil: „V roce 2013 mi je vrátili potom, co získali úvěr z banky.“

Bude to dlouhá pouť za veškerými detaily této finanční magie. Pro občany ČR je však důležitější jiná optika. Andrej Babiš osm let působí jako čelný představitel státu. Vždy brojil proti daňovým rájům a ukazoval na zlotřilé kmotry, kteří využívali offshorové firmy ve svůj prospěch. Stavěl svůj příběh na tom, že odvádí veškeré daně ze svých zdejších firem v Česku.

Z Pandořiny skřínky s dvanácti miliony dokumentů, které investigativci zkoumali, však vylézá politik, na něhož pokřikuje dítě z davu: Král je nahý.