Autorka je výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu

Proč by to tak do budoucna nemuselo být? V České republice je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel. A více než pětina z nich využívá teplo, jež vzniká spalováním uhlí. To je s ohledem na mezinárodní dekarbonizační závazky České republiky neudržitelné.

Urychleně je třeba řešit změnu paliva především u menších zdrojů, které potřebují splnit výrazně zpřísněné ekologické normy. Akutní výzvou je, že téměř žádná z devatenácti menších tepláren na uhlí nemusí bez přechodu na čistší formy primární energie přežít rok 2023. Řada odborníků proto upozorňuje na negativní dopady spojené s živelným rozpadem soustav zásobování teplem. Hovoří se o větším znečištěním ovzduší ve městech a v některých případech i o zdražování cen tepla.

Zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace proto musí patřit mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky. Mimochodem, tohle není jen můj názor, ale ve stejném duchu hovoří i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ostatně s moderními teplárnami počítají také všechny strategické dokumenty státu včetně Státní energetické koncepce.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let. Zatímco nyní využívají tuzemské teplárny k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 % tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem. Právě proto plynaři a teplárníci před nedávnem podepsali Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. Do zvyšování energetické účinnosti soustav zásobování teplem a nových technologií jsou připraveni investovat miliardy korun. Jejich přínosem bude zajištění jak ekonomicky dostupných a nízkoemisních dodávek tepla a teplé vody, tak větší flexibility elektrizační soustavy v případě výpadků výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Nic se nikdy nestane samo od sebe. Je tedy zapotřebí zdůraznit, že záchrana soustav zásobování teplem bude možná jen s proaktivní podporou státní správy. A samozřejmě musí být zajištěno dostupné financování z evropských i národních fondů nejen na modernizaci jednotlivých zdrojů, ale také navazující plynárenské a teplárenské infrastruktury. To vše proto, aby i nadále bylo normální, že se vám o teplé topení a vodu postará někdo za vás.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.