NERV, Národní ekonomická rada vlády, navrhuje, aby studenti vysokých škol platili. Každý nápad, jak podpořit hroutící se rozpočet, se počítá. Podívejme se však, zda je školné správné a spravedlivé.Nejprve vypočítejme důvody PRO. Předně nelze popřít, že vysoká škola je už součástí profesní kariéry. Bez ní těžko dosáhnete zodpovědného a dobře placeného místa. Vzdělání, které si dopřejete, je pro vás významnou konkurenční výhodou na trhu práce. A to má být zadarmo?

Člověk si vždy váží víc toho, za co se platí. I nevysoká částka donutí studenty sedět nad knihami víc než všechny zkoušky. Zvýší se jejich motivace pro to, aby školu dokončili a neplácali se třeba do třiceti let na třech i více různých. Nemluvě o bendění po putykách a krčmách.

Pro samotnou almu mater je to též zlatý déšť. Dodatečné peníze může využít na zlepšení výuky, může si dovolit odborníky ze zahraničí a její úroveň se zvýší.

A teď k důvodům PROTI. Hlavní a vlastně jediný je ten, že to výrazně znevýhodní mladé lidi z chudších rodin. Námitka, že pomůže systém stipendií, neplatí. Náš stát ho neumí rychle a dobře připravit. Experti by na tom museli léta pracovat. Jistě, lze namítnout i to, že nemajetní studenti mohou po nocích dřít na brigádách, práce je přece dost. Jenže pracovat naplno a studovat je jen pro tvrdé a neústupné nátury.
Důvody PRO převažují, ale změna se musí připravit naprosto dokonale, aby nikoho nepoškodila. Jako rychlá záplata rozpočtu je to tedy špatný nápad.