Máme si stýskat nad tím, oč přijdeme? Vůbec ne. Británie vlastně světu nic nedala.

Konečně si můžeme přiznat, že skupiny Beatles a Rolling Stones byly průměrné šramly vyhoněné nezdravou reklamní kampaní. Katapultu, natož Kabátu se nikdy nevyrovnaly. A což teprv vysoce uměleckému francouzskému rocku!

Sherlock Holmes byl machista, feťák a násilník. Toho budou muset chtě nechtě zakázat za chvíli i doma. Dracula je sadistické sexistické porno v hávu literatury. To rozhodně našim nejmenším nebude scházet. Harry Potter byl vždycky ubrečený výchovný kýč. Teď už to můžeme říct nahlas i před dětmi.

A kdo se má dívat na bílé fotbalisty, co se pořád ženou na branku, místo aby ladně driblovali na vlastní polovině? A když spadnou, hned mizerové vstanou, místo aby divákům předvedli parádní divadlo? A už vůbec nikomu nebude chybět ten tmavý pilot, který naopak udělal z formule 1 nudné představení jednoho muže.

Dávno už máme dost eklhaft věcí: mužů v sukních, pod nimiž nic nenosí, smutného věčného následníka Charlese, mastné ryby s mastnými brambůrky. Vadili nám náfukové, co drze dávali najevo, že vyhráli válku, zatímco my všichni ostatní jsme ji prohráli.

Angličtinou stejně v Evropě nemluvíme. Mluvíme bruselštinou, což je řeč sice založená na několika anglických frázích, zní však úplně jinak. My Češi jsme se nenaučili ani bruselštinu a vidíte, stejně jsme kvetoucí země, která jednou ty dálnice postaví.

Pokud něčeho můžeme propříště želet, tak je to úžasné slovo „fuck“, které zdomácnělo po celém kontinentu a bude se těžko nahrazovat. Dá se totiž použít při každé příležitosti. Pouze Slováci mohou jeho univerzalitu částečně vyvážit dovedným spojováním malebných výrazů „jebať“ a „kokot“.

Tak tedy aspoň naposledy: „Fuck off!“