Nejen Praha, ale i další města zakazují soukromé ohňostroje na mnohých místech. Argumenty odpůrců jsou jasné: Je to nebezpečné, každoročně se někdo zraní a vzplanou požáry. Mnohým lidem tartas vadí. A co víc, doslova týrá psy a kočky. Plaší i ptáky a zvěř.

Argumenty „pro“ jsou jednoznačně slabší: Chuť se odvázat a povyrazit, vidět světelné kaskády. Dělat jednou něco jiného než jindy.

To přece nestojí za řeč.

Leč ouha. Podle božího řízení i listiny lidských práv smí člověk svobodně páchat vylomeniny, pokud neohrožuje svobodu druhého. Opravdu ohrožují silvestrovské ohňostroje svobodu druhých lidí?

Jeden novinář má smůlu. V sousedním bytě žije dívka provozující sexuální služby. Ten novinář občas popisuje na sociálních sítích, jaký hluk se line od vedle. Jistě je to obtěžující a nepříjemné. Má se to zakázat? Skoro každý má zkušenosti s hlučnými či nepořádnými sousedy.

Nebo lidé, kteří bydlí nad nejrušnějšími ulicemi. Celičký den řev, smog a prach. To je teprve peklo. Měla by být zrušena auta?

Petardy leckoho otravují, ale ve skutečnosti ničí volnost neomezují. Zranění, která působí, jsou většinou zanedbatelná ve srovnání s třeba tak opěvovanými činnostmi, jako je sport.

Domácí silvestrovské ohňostroje jsou zvyk. Když od něho bude upuštěno, nikoho to nezabije, ale mnohé otráví. Pokud mají být tedy zakázány, tak jedině na základě referenda. Když jsou argumenty v rovnováze, má rozhodnout většina.