V českém veřejném prostoru se pevně usadilo přesvědčení, že migrace je škodlivá, migrantům se musíme bránit, proti nelegální migraci ze všech sil bojovat a uprchlíky přijímat nikdy nebudeme. Migranti se vždy vytahují jako eso z rukávu, když politik potřebuje přikrýt svoje neúspěchy v jiné oblasti. Rádi se plamenně ohání obranou našich hodnot, které však nikdy raději nedefinují, protože by se snadno chytli do vlastních demagogií.

Autor je právník a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

Ve výskytu viru Covid 19 v populaci jsme aktuálně široko daleko nejhorší, vláda nezvládla chytrou ani jinou karanténu, hygiena nestíhá… tak jdeme bojovat proti migrantům, přestože nedávno představený návrh Paktu EU o migraci a azylu je kompromisem, který po složitém vyjednávání se všemi členskými státy zohledňuje zájmy snad celé evropské sedmadvacítky.

Taková SPD si za peníze českých daňových poplatníků postavila na boji s migranty celé své politické podnikání a ze všech sil nás migrací děsí a rozděluje společnost v naději, že alespoň 10 % méně chápavých a vyděšených občanů ve volbách ocení tuto „ochranu“.

Hlavním aktuálním tahákem této strany před krajskými volbami je „petice proti zřízení migračních center“. Co na tom, že to nejsou centra migrační, ale integrační, ve kterých lidé zde žijící chodí na češtinu a za poradenstvím, a co na tom, že byla zřízena již před deseti lety a dobře fungují, zejména ta, která nejsou v rukou státu. Jsem sám zvědavý, kolik hlupáků tuto nesmyslnou petici podepíše.

Migraci nelze zastavit

Migrace provází lidstvo od pradávna. Nelze ji zastavit, pouze špatně nebo dobře řídit. Má tu vlastnost, že dosti věrně provází ekonomické cykly. Ekonomická konjunktura láká a potřebuje nové síly, které, ať chceme nebo nechceme, přicházejí, v době krize řada lidí hledá příležitosti za hranicemi. Platilo a platí to také o Češích. Není náhodný odhad, že na světě žije až 2,5 milionu lidí s českými kořeny či pasem. 90 tisíc Čechů pendluje za prací za hranice, jezdí za lepším. Děti českého premiéra jsou migranty v zahraničí, málokterá česká rodina nemá v zahraničí příbuzného – migranta. A to se pořád bavíme o migraci dobrovolné – za prací, studiem či podnikáním, která obvykle hostitelským společnostem prospívá, což dokazují téměř všechny ekonomické propočty.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

V migraci nucené, uprchlické, jsme ve stoleté české historii vlastně rekordmany v produkci uprchlíků. Tři miliony Němců náš stát jako uprchlíky nedůstojně, s mnoha vraždami bezbranných, vyhnal a okradl, a dodnes jsme se s tímto traumatem nevyrovnali. Za pronásledované Židy na útěku jsme se nepostavili. Více než 200 tisíc Čechoslováků často dramaticky a bez povolení uteklo, slovy dnešních politiků - nelegálně migrovalo, z komunistické diktatury v letech 1948 až 1989. Na druhou misku vah dejme třeba skutečnost, že první republika dokázala poskytnout útočiště uprchlíkům z bolševického Sovětského svazu nebo skutečnost, že v letech 1990 až 2019 jsme poskytli azyl 5363 uprchlíkům. Není to zrovna mnoho.

Realita je taková, že Evropa a Češi s ní stárnou a budou rychle vymírat. Podle střední varianty demografických prognóz Českého statistického úřadu by u nás mělo v roce 2100 žít 7,68 miliónu obyvatel. Bez zahraničních migrantů nás bude v roce 2100 jen 5,86 miliónu. Jestliže se již dnes politici předhánějí v podbízení seniorům, až budu v penzi já a bude nás starobních důchodců, místo dnešních 2,4 milionu, o milion více, tak budou všichni vydělávat jen na můj důchod a stejně to bez migrantů nepůjde.

Udeří-li na nás vlivem nezvládnutého Covidu ekonomická krize, budou Češi opět hledat práci a pomoc v zahraničí, nejvíce v EU. Chceme-li v globální ekonomice uspět a prodávat naše výrobky po celém světě, nedosáhneme toho bez pestrých a flexibilních firemních týmů se zkušenostmi na hlavních světových trzích. Ne náhodou není ani jedna česká univerzita mezi nejlepšími 250 školami na světě – chybí u nás zahraniční profesoři a komplikujeme život zahraničním migrantům – studentům.

Naše stavebnictví nebo zdravotnictví se již dávno bez migrantů neobejde. Je proto nutné urychleně vytvořit koncepci migrace a natvrdo si říci, kolik migrantů v jakých profesích a demografických strukturách chceme respektive musíme každý rok přijmout a klidně mezi nimi mohou být uprchlíci. A ne náhodou jsou nejbohatšími evropskými zeměmi v HDP na hlavu ty, které mají nejvyšší podíl cizinců ve svých společnostech – Lucembursko a Švýcarsko – prostě je umějí lákat a dobře vybírat.

V migraci uprchlické se pohybujeme v začarovaném kruhu politické rétoriky boje proti nelegální migraci a přitom všichni vědí, že žádné legální cesty pro uprchlíky neexistují. Požadujeme důslednou ochranu hranic a přitom Řecko má tisíce ostrovů, a pokud se objeví uprchlík na hranicích, má podle českého i mezinárodního práva nárok na přijetí. Nejsme schopni přijmout ani deset dětí bez rodičů, protože se pořád něčeho bojíme. Přestaňme se konečně bát a pojďme migraci dobře řídit.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.