I přes příznivý vývoj v celkovém počtu letos stoupá počet raněných a usmrcených. Usmrceno bylo letos 167 lidí, loni za stejnou dobu 150 lidí. Stejně tak přibylo zraněných (ze 175 na 198).
Celková čísla je třeba rozdělit podle příčin: většinu mimořádných událostí nezpůsobují zaměstnanci na dráze, ale nepozorní řidiči na přejezdech nebo chodci, kteří přecházejí trať a srazí je vlak.

I u přejezdů ale letos dochází ke snížení počtu střetů, s výjimkou července byl každý měsíc počet nehod nižší. Pokles ale může souviset i s tím, že během nouzového stavu byl provoz nejen na železnici menší.
Podle generálního inspektora Drážní inspekce Jana Kučery až do letošního roku za posledních pět let nezemřel žádný cestující kvůli chybě drážních zaměstnanců. Až do červencové nehody v Perninku šlo vždy o usmrcené na přejezdech či chodce. „Železnice je bezpečná,“ dodal Kučera.
Negativní vnímání železnice v posledních týdnech částí veřejnosti je způsobeno především akumulací nehod do krátkého časového období. Za dva letní měsíce se stalo 237 mimořádných událostí, což je meziroční nárůst o dvacet případů.

Série nehod přinutila stát reagovat a začít více řešit bezpečnost na železnici. Na ministerstvu dopravy vznikla komise, která má za úkol připravit opatření ke zvyšování bezpečnosti. Zatím jediným konkrétním výstupem je změna pravidel pro provoz na některých regionálních tratích, další větší změny se chystají. Má jít například o zpřísnění pravidel pro povinný odpočinek strojvedoucích nebo miliardy korun do lepšího zabezpečení tratí.