Když tuto větu před čtrnácti dny vyřkl, neepidemiolog Robert Plaga to zpochybnil.Ministrovi školství, který si přeje plné třídy asi ze všech nejvíc, zkrátka bylo jasné, že pokud se nákaza bude dál raketově šířit, nemohou se kontaktně učit ani prvňáčci a druháci.

A to přes obecně sdílené přesvědčení, že právě nejmenší školáky karanténa postihla nejcitelněji. Hned v závěsu jsou žáci, jež čekají přijímací zkoušky na střední školy, a maturanti. Přesně v tomto pořadí je také nutné trvat na jejich postupném a co nejrychlejším návratu do lavic.

Když teď politici a celebrity vyzývají k dodržování přijatých restrikcí, většinou hovoří o hrozbě zahlcení zdravotního systému. Mají pravdu, ale přerušení školní docházky je neméně zásadní věc. Nejde v ní sice o bezprostřední ohrožení lidských životů, ale přeneseně nepochybně ano.

Například profesor ekonomie Štěpán Jurajda v rozhovoru pro Deník uvedl, že kdyby si mohl vybrat jedno jediné proticovidové opatření, byla by to podpora dětí a učitelů při nuceném distančním vzdělávání.

Jinými slovy, když už muselo k opětovnému výpadku dojít, má vláda uvolnit jakékoliv prostředky, aby děti nestrádaly a mohly se aktivně účastnit vzdělávacího procesu. V tom by měl mít šéf rezortu školství Plaga maximální podporu veřejnosti, premiéra i ostatních ministrů, a to včetně Prymulova nástupce Jana Blatného. Po ekonomickém otřesu, který v důsledku epidemie nepochybně přijde, si Česká republika nemůže dovolit celý jeden ztracený populační ročník.