Je to lehce bláznivé. Ještě bláznivější je však to, že Roman Prymula roztrušuje, kudy chodí, podivné předpovědi: „Asi budeme muset zavřít i druhý stupeň škol.“

Nebo: „Uzavření ekonomiky na čtrnáct dní by pomohlo.“ Prý bude dopředu ohlašovat plány dalšího postupu proti koronaviru. To má být to ohlašování? A nebyl by v takovém případě vhodnější ponocný?

Nouzový stav se mnohým lidem nelíbí. Zákaz zpěvu je považován za absurdní. Hospodští si stěžují na příliš přísná pravidla. Kadeřníci jsou zmateni. A pak je tu stále sílící sekta odpíračů roušek.

Počty vážně nemocných při tom rostou. Nebezpečí, že tu budou lidé umírat bez pomoci, není sice bezprostřední, bohužel se nedá vyloučit.

Vláda má jednat rozhodně a ne ústy svého ministra mudrovat. Uvažuje o uzavření druhých stupňů škol? Má to udělat hned. Za čtrnáct dní to stejně udělá, ale v mnohem horší situaci.

Spoleh na to, že koronavirus nějak změkl a vybledl, se už nevyplatil koncem léta. Vakcína koncem roku pravděpodobně bude. Do té doby ale životy chrání jen omezení kontaktů. I když je to nepopulární, vláda musí v zájmu ohrožených lidí přitvrdit. A mluvit jasně.