„Slyšela jsem v rádiu nějakého chlapa, a to je úplný blázen,“ prohlásila moje pětasedmdesátiletá máma, když jsme spolu pili čaj před mým odletem na expedici do Gruzie. Čekal jsem, co se dozvím, protože bláznů je všude kolem plno, a pokud mámu něco zaujme, už to musí být opravdu třída.

„Kandiduje do Senátu za ANO a říkal takové věci, které přece nejsou pravda, jako že vláda krade lidem peníze a že lidé chtějí žít radostně a že chtějí žít v teple. Úplný blázen. Jak je možné, že to dotáhl tak daleko?

Jakub Horák
Pěna dní: Léta voleb

Jakub Horák
je spisovatel

Napadlo mě, že to nejspíš dotáhl tak daleko právě proto, a nabídl jsem alternativní vysvětlení: „Myslím, že ví dobře, že věci jsou složitější, ale lže, až se mu od pusy práší, aby se dostal do Senátu.“

„Úplný blázen,“ opakovala si pro sebe matka, a já se pousmál nad tím, že je pro ni lepší variantou myslet si, že to spíš někdo nemá v hlavě v pořádku, než že by lidem bezostyšně lhal do očí.

„A taky jsem viděla v televizi tu demonstraci, kde se redaktor ptal lidí, jaké mají požadavky,“ pokračovala, „a oni se s ním vůbec nechtěli bavit, prostě že mu nic neřeknou. Oni vůbec nevědí, proč tam jsou!“

„Oni si myslí, že Česká televize lže, tak se s ní nechtějí bavit,“ řekl jsem.

„On se nepředstavil, z jaký je televize, to nemohli vědět!“ oponovala máma.

„Tak možná doba pokročila, a teď nevěří už žádné televizi,“ ustoupil jsem pádnému argumentu.

„A čemu věří?“ zeptala se máma.

Jakub Horák
Pěna dní: Královna Západu

„Mají takové svoje stránky, které čtou,“ zamumlal jsem neurčitě…

Přiznám se k jedné věci – zatajuju před mámou internet. Ona samozřejmě tuší, že něco takového existuje, protože sousedky, se kterými jezdí na nákupy (v obci, kde žije, nedávno zrušili jediný obchod), si občas čtou něco z řetězových e-mailů, které dostávají. Ano, takové ty e-maily, kde se píše, že lidé chtějí žít v teple a že bychom měli jít za Putinem s prosíkemo plyn, jak nabízí Okamura.

Nechci, aby to četla, a tak zatajuju internet. Máma si zaslouží klidné stáří.