Sváťa nic takového nečinil. Pil pivo, kouřil a kázal tím způsobem, že hrál na kytaru americké spirituály s vlastními českými texty.Protože byl mezi lidmi oblíben, StB ho vedla v kategorii „nepřátelská osoba“ a v roce 1976 ho režim odsoudil do vězení spolu s dalšími hudebníky ze skupiny Plastic People, kterýžto proces následně vyústil ve vznik Charty 77. Sváťa se tak stal jednou z legendárních postav českého disentu.

Každého, kdo ho potkal, hned okouzlily jeho laskavé, přátelské způsoby. S radostí vzpomínám na měsíc, který jsme spolu strávili ve francouzské vinařské oblasti Châteauneuf-du-Pape. Nakupovali jsme tam víno pro Sváťovu vinárnu a můj vinný sklep. Místní vinaři okouzleně pozorovali pastora, který nosil ve vestičce na řetízku stříbrné cibule a usměvavě na všechny hleděl, ač nerozuměl ani slova francouzsky. Po dobré večeři v hotelu Le Bercail vytáhl kytaru a tiše zpíval ze své desky Řekni ďáblovi ne:

V svý smrti jen přejdeš most,
Bůh zavolá: Další host,
novej host k nám vešel na slavnost.

Tuto neděli ve věku 78 let na onu slavnost dorazil i sám Sváťa. Čest jeho památce.

Autor je spisovatel