Letošní kalendář se kryje s rokem 1989. Sedmnáctého listopadu byl pátek. Mlhavým podvečerem jsme šli – Anna a já – ruku v ruce kolem Reduty na Národní, zatím jen gymnaziální blíženci, což se mělo změnit až o silvestru. Příslibu té změny jsme však už měli plnou hlavu, takže nám pusté ulice, jen tu a tam s hlídkujícím policajtem, nepřipadaly nijak zlověstné a sychravý opar byl pro nás oparem lásky. Mobily nebyly, zato doma byli na mrtvici.

Jakub Horák
Pěna dní: Zdroj pohody

V neděli jsem byl v tanečních v Ústředním kulturním domě železničářů na náměstí Míru, k jehož udržení stály v přilehlých ulicích obrněné vozy, vpředu opatřené plotovými dílci, kdyby bylo zapotřebí přihrnout lid před proud vodních děl. V pondělí už byla škola vzhůru nohama, čtvrté ročníky zakládaly stávkový výbor a já cítil velkou úlevu, že se na neurčito odkládá písemka z matematiky, která mě čekala právě ten den.

Dál už mi dny toho roku splývají v koktejl vzrušení z revoluce a zároveň první velké lásky. Ještě si vzpomínám, že do tělocvičny přišel na besedu sportovní komentátor z televize (otec studenta), aby nám pomohl udělat si jasno v době. Seděl jsem na palubovce vedle Anny a kromě matematiky měl ve všem jasno od začátku…

Je jako tehdy, jen o trochu tepleji. Jedeme s dcerou na autorské čtení Pavla Brycze. Dnes byla ve škole, odpoledne v práci v kavárně, ale jsem rád, že má chuť jít se mnou do další knihokavárny. Na Klárově odbočuji. Před úřadem vlády vidím dva stany. Jako by mě zase ovanula atmosféra revoluce. Je to však mžik. Ještě se ohlédnu za mužem v kulichu, ale musím se věnovat řízení. Kolem žádné srocení sympatizantů. Asi přijdou až po večeři, říkám si.

David Nesnídal
Pěna dní: Nemocní muži

„Kdo tam stanuje?“ ptá se dcera. Je tedy zbytečné odpovídat jmény: „Drží hladovku za důstojný důchody pro disidenty.“ Stany se v zrcátku vzdalují a vypadají jako základní tábor horolezců. Základní tábor demokracie, napadne mě a zdá se mi to rozpustilé.

„Pak ti to povím… Kam mám jet? Vpravo, nebo vlevo?“ „Tady jeď vlevo. Navigace ukazuje na Čechův most.“