Andrej Babiš junior, který se s výrazem bohyně pomsty Nemesis zjevuje na volebním meetingu svého otce a ptá se ho: „Proč jsi mi ublížil?“ – tak to může být do voleb ještě dramatické, pomyslel jsem si, když jsem zhlédl video z Ústí nad Labem.

Kateřina Perknerová
Je to kampaň. I bez štemplu

Ne snad proto, že by kvůli tomu hrozil hromadný odchod voličů od hnutí ANO. Podle reakcí na sociálních sítích je společnost rozdělena na dvě části, přičemž jedna je ochotna mladému Babišovi věřit, že byl unesen na Krym, a ta druhá věří, že se junior stal obětí politických soupeřů svého otce.

V této věci se názorové rozštěpení podobá vnímání kauzy Čapí hnízdo. Podle výzkumů jsou Babišovi voliči názoru, že podobných Čapáků jsou tu tisíce. Že ohýbat evropské dotace zkrátka není zas tak velký přečin. A protože to podle nich dělá kdekdo, zdá se jim podezřelé, že na pranýři opozice je pouze ten jediný – Babiš.

Autor je spisovatel

Pro premiéra je však tato situace nepříjemná z jiného důvodu – narušuje obraz jeho autority, lídrovství a představy, že se ho ostatní bojí. Často se říká, že politik může být nenáviděn, ale nesmí být směšný. Veřejné půtky se synem mu na důstojnosti nepřidávají.

Martin Komárek.
Očkovat, očkovat, očkovat

Jak je to s Andrejem Babišem mladším doopravdy, nevíme, protože u toho nejsme. Je evidentní, že cítí nějakou silnou křivdu. Na druhou stranu je přinejmenším zvláštní jeho vysvětlení, jak se ocitl na zahájení volební kampaně svého otce v Ústí. Šli prý s režisérem Klusákem náhodou na polívku a, cituji Klusáka: „Když jsme tam dojeli, tak parkoviště bylo plné policistů. A Andrej říká: Co se tady děje? Tak jsme zašli na recepci hotelu. A pan recepční nám pobaveně řekl, že je tady start kampaně hnutí ANO. A Andrej řekl: Vytáhni telefon a toč. A já už jsem potom jenom sledoval, co se děje. Rozumím, že tomu nikdo nechce věřit, ale já přece kvůli skutečnosti, že této naprosto absurdní náhodě nechce nikdo věřit, tak nezačnu říkat, že to bylo jinak, protože se to skutečně stalo takto.“

Mno, tak tomu rozumím taky.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.