Po sečtení hlasů na Slovensku se objevily desítky analýz, proč to u našich sousedů dopadlo právě tak, jak to dopadlo. Logicky musí následovat otázka, zda to za dva roky může v Česku skončit podobně, tedy výhrou Andreje Babiše, Tomia Okamury a třeba Šlachtovy Přísahy nebo Rajchlovy strany PRO.

Nabízím několik důvodů, proč bych na zrcadlový efekt nesázela. Pětikoalice pod vedením Petra Fialy přede dvěma roky zvítězila, neboť vykreslila Babiše coby nebezpečí pro demokracii. Neboli jako zlo. Tehdy to zabralo, ale předpokládám, že po čerstvé slovenské zkušenosti tato mantra už pilířem kampaně nebude.

Souboj vystavený na mravních kategoriích, sdílených evropských hodnotách a výzvách k prozápadní orientaci nemusí mít kýženou odezvu.

Robert Fico na povolební tiskové konferenci na dotaz, jak to bude dál s pomocí Ukrajině, odpověděl, že Slováci mají z velké části jiné starosti než Ukrajinu. Je to drsné, ale pravdivé sdělení. Ani Češi nevstávají a neuléhají s myšlenkou na ukrajinský lid trpící pod ruským agresorem. Což vůbec neznamená, že by nebyli solidární a nepřáli si Putinovu porážku. Jen zkrátka mají plnou hlavu svých běžných životních strastí.

Proto i tuzemské předvolební klání se bude daleko víc točit kolem ceny energií, inflace, dostupnosti bydlení a zdravotní péče než kolem zahraniční politiky.

Největší Fialův bonus ovšem spočívá v tom, že nemusí řešit kulturní války. Michal Šimečka a jeho Progresivní Slovensko je poslem všeho liberálního, zeleného, aktivistického, co nabízejí americké a západoevropské univerzity. V konzervativně katolické vlasti měl reálnou šanci na oslovení pětiny lidí, což se potvrdilo.

Jenže v Česku je to úplně jinak.

Petr Fiala, Marian Jurečka a nově i Andrej Babiš sami sebe vidí jako liberální konzervativce. Nepouštějí se do bojů o adopci dětí stejnopohlavními páry, ratifikaci Istanbulské úmluvy nebo společné toalety pro kluky a holky. A už vůbec nevyznávají klimatický alarmismus. V tomto směru dělicí čára mezi ODS a ANO nepovede. Je tak naděje, že v Česku se soupeření vrátí tam, kde být má, tedy k výšce daní, penzí a míře přerozdělování.