Autor je právník a vysokoškolský pedagog

Za prvé, kuřáci a kuřačky. Tito lidé se procházejí po městech a obcích a bez ohledu na jakékoliv restrikce pokuřují, své okolí tyranizují nikotinovým dýmem a pochopitelně – u kouření nemohou mít nasazenou roušku. Je to vůči zbytku „zarouškovaného a zarespirátorovaného“ obyvatelstva sobecké. Před pár dny jsem v Brně viděl asi sedmiletého chlapce s vzorně nasazenou rouškou, který se ptal maminky: „Proč ten pán nemá roušku?“ (ukazuje na pána bez roušky s cigaretou). A maminka nevzrušeně odvětila: „Jindro, on nemusí, on přece kouří…“.

Co hůře, v praxi můžeme vidět i policisty a městské strážníky tolerující kuřáky a kuřačky bez respirátorů či roušek, což není dobře. Je třeba důrazně zopakovat: jestliže někdo kouří cigarety, doutník nebo dýmku, tak tato aktivita nijak neospravedlňuje nenošení roušky (resp. respirátor) na veřejnosti.

Druhým paradoxem jsou městské parky, jedny z posledních oáz, kam ještě smíme jít na procházku. Samozřejmě jen ve svém sídle. Povinnost nosit roušku v parcích se též stala předmětem diskuzí. Jako právník musím akcentovat, že opatření ministerstva zdravotnictví aktuálně ukládá lidem mít zakryté dýchací cesty v každém zastavěném území uvnitř intravilánu obce. Tedy roušky jsou povinné i v městských parcích. Pozor, bez ohledu na to, jak daleko se nacházíte od ostatních lidí! Od 1. března neplatí, že pokud se v parku nacházíte více než dva metry od jiného člověka, roušku mít nemusíte. Někomu se to může zdát přísné, nicméně vládní opatření je prostě takové. Fakt, že se v praxi často nedodržuje, je věc jiná. Poučení – pokud vás policista vyzve, abyste si v městském parku nasadili roušku, činí tak dle nařízení.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Třetí věcí, o níž se chci zmínit, je dvojice rebelujících poslanců, Lubomír Volný a Marian Bojko, kteří trvale odmítají v jednacím sněmovním sále nosit respirátor nebo alespoň roušku. Nošení respirátoru nejen v jednacím sále, ale v celé budově PSP, je nyní povinné – pro poslance i sněmovní zaměstnance. Jedna věc je vyjadřovat svůj politický (či pandemický) názor, že roušky jsou k ničemu a omezují lidskou svobodu, jak opakovaně prohlašují zmínění nezařazení poslanci. Nicméně současně je zde rovina právní, ale i zdravotní. Jak k nezodpovědnému chování pánů Volného a Bojka přijdou jejich kolegové a kolegyně z dolní komory? Proč má být ohroženo jejich zdraví?

Nenošení roušky ve sněmovně je sice dle převládajících právních názorů přestupkem, avšak oba poslanci mají jako ústavní činitelé imunitu, což krajně ztěžuje jejich efektivní postih či zabránění takovému jednání. Několikrát již byli ze sálu vykázáni a dokonce i vyvedeni. Nepolepšili se.

Vyústěním doposud neefektivního postupu vůči této dvojici je, že ve sněmovním jednacím sále bude ochranné plexisklo. K zásahu proti porušování hygienických opatření vyzval vedení PSP její zdravotnický výbor. Pravda, problém to řeší jen částečně, jelikož poslanci bez zakrytých dýchacích cest nebudou za plexisklem po celou dobu, nicméně pokud se tím sníží míra rizika, je to jen dobře.

Další možností – soukromoprávní – je, aby ohrožení (zejména okolo Volného a Bojka sedící poslanci, což jsou hlavně Piráti), ale i zaměstnanci Parlamentu ČR na zmíněné poslance podali občanskoprávní žaloby, na ty se poslanecká imunita nevztahuje. Na závěr chci vyslovit upřímnou soustrast pozůstalým po zesnulém poslanci (ODS) a vynikajícím jihomoravském lékaři Jiřím Ventrubovi, který zemřel právě na Covid-19. Čest jeho památce!

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.