První o druhém věděl, že je miliardář, majitel holdingu Agrofert a významného mediálního domu. Jako čerstvý premiér Sobotka řekl, že očištění vládní agendy od všudypřítomného střetu zájmů ministra Babiše bude jedním z jeho důležitých úkolů. Minulý týden, pár minut po oznámení demise vlády, mi tentýž muž sdělil, že před třemi lety neměl tušení o Babišových praktikách při pohlcování menších podniků Agrofertem, o dotacích pro jeho Čapí hnízdo či nákupu korunových dluhopisů, které emitoval Agrofert a nakoupil je jediný muž – Andrej Babiš. To zdání, ba přímo znalosti mít měl. Nepídil se však. Věděl, že jinou vládu sestavit nemůže. A ukázalo se, že tým složený z politiků ČSSD, ANO a KDU-ČSL spravuje zemi nebývale dobře. To byl důvod, proč Sobotka ani nemrkl, když se provalila kauza Čapí hnízdo.

Až pár měsíců před volbami potřeboval vzbudit zájem veřejnosti a při pohledu na klesající preference ČSSD zahřímat, kým ve skutečnosti Andrej Babiš je. Musel počítat s tím, že jeho soupeř není jen protřelý byznysmen a obratný politik, nýbrž též prezidentův spojenec. Návrh na Babišovo odvolání by nic neřešilo. Miloš Zeman by ho nepřijal s odkazem na koaliční smlouvu a končící volební období.
NA PŮLI CESTY
Demise vlády byla proto odvážným a chytře vymyšleným krokem. Toto konstatování by ovšem platilo jen tehdy, kdyby ho premiér okamžitě dotáhl do konce. Ještě v úterý odpoledne měl písemnou rezignaci celé vlády doručit na Hrad. Poté mohl elegantně oznámit, že o setrvání v čele vlády neusiluje, naopak na tento post navrhuje Lubomíra Zaorálka, který povede ČSSD do voleb. A pak už se mohl těšit do Bruselu na slíbený úřednický post a mnout si ruce, jak to sociálním demokratům dobře zařídil. Tuhle figuru jeho poradce Vladimír Špidla přece dokonale ovládá. Jenže Bohuslav Sobotka vyměkl.

Čtvrteční trapné hradní divadlo uzemnilo i nezarytější zastánce názoru, že politika není jen špína, mocenská hra a habaďůra na lidi. Všichni s otevřenou pusou zírali na hádku dvou nejvyšších ústavních činitelů v přímém přenosu, prezidentovy pokyny holí a jeho odchod v průběhu premiérovy řeči. Balkanizaci politické scény podtrhly nechutné Babišovy nadávky na adresu koaličních partnerů či úkolování redaktora jím vlastněné Mladé fronty DNES. Samozřejmě také fakt, že kdosi nahrává vicepremiéra české vlády za účelem vydírání či diskreditace, je nepřijatelný.

Po noci s dozvuky ponížení Sobotka otočil o 180 stupňů, žádá pouze odvolání ministra financí. Až se prezident vrátí z Číny, hodí mu návrh na hlavu a vládní chucpe se potáhne jako použitá zvýkačka až do podzimu. Kdo z toho bude profitovat? Z vládních stran žádná, byť vůči lidovcům, kteří se státotvorně a vzorně drželi bokem, je to nespravedlivé. Platí však, spolu chyceni, spolu oběšeni. Na vládní krizi tak vydělá Fialova ODS. Pokud nepromarní zbývající čas a bude se držet již představeného programu, odebere babišovcům spoustu hlasů. A překvapivě to může být právě ona, kdo bude určovat tón povolebního vyjednávání. Což zajisté není cíl, na nějž původně Bohuslav Sobotka mířil.
