Česká ekonomika roste tempem, o jakém se počátkem roku nesnilo ani expertům, konkrétně o 4,7 procenta. Tedy víc než ta německá. Přesto jsou platy v obou sousedních zemích nesrovnatelné, Němci berou v průměru čtyřiapůlkrát víc než Češi. Středoškolský učitel v Berlíně najde na výplatní pásce v přepočtu 130 tisíc korun, jeho kolega v Praze necelých 30 tisíc, německý sociální pracovník 93 tisíc, český dvacet.

Ilustrační foto.
O Dešťovku je stále zájem, od včerejška o ni zažádalo přes dva tisíce lidí

HRANICE BÍDY

Ačkoli se ještě ve středu zdálo, že předvolební kampaň se bude točit jen kolem Čapího hnízda a vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, evidentně se to nestane. Například lidem, o nichž natočily Apolena Rychlíková a Saša Uhlová dokument Hranice práce, je totiž nějaké luxusní sídlo s čápy ukradené. Dělají v masokombinátu u pásu nebo v třídírně odpadů za 66 korun na hodinu. A chodí makat i s teplotou, protože tuto velkolepou částku dostanou jen tehdy, pokud mají stoprocentní docházku. 

Mechanická práce, jakkoli je užitečná, jistě nemůže být ohodnocena jako odborné profese. Neznamená to ale, že ten, kdo ji vykonává, musí živořit. A už vůbec nijak nelze vysvětlit mizerné platy českých učitelů na všech stupních.

Komu se tedy má přilepšit? Soukromou sféru vláda ovlivní jen nepřímo, mzdy si tam musejí zaměstnanci do značné míry vybojovat sami. Ve šlapající ekonomice, která je hladová po pracovní síle, by to neměl být až takový problém. Veřejný sektor je ale na politicích přímo závislý.

Ivan Pilný.
Pilný nechce přidat na růst platů. Bělobrádek: Ministerstvo jedná protizákonně

ZEMĚ MONTOVEN

Koalice se v pondělí nedohodla. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) tvrdí, že peníze v letošním rozpočtu nejsou. Lídr ČSSD Lubomír Zaorálek naopak trvá na tom, že od 1. listopadu by se mělo přidat všem 630 tisícům státních zaměstnanců 10 procent do tarifů, učitelům ještě o pět více. „Nesmíme být ekonomikou nízkých mezd,“ míní Zaorálek. 

Sociální demokraté navíc říkají, že našli 100 miliard, které by jejich požadavky pokryly. „Lze použít nespotřebované výdaje ministerstev, kapitálové výdaje se čerpají jen z 32 procent,“ osvětlil Zaorálek. Když na jeho návrh hnutí ANO přistoupí a poslanci rozpočtového výboru to schválí, bude vyhráno. Tedy zdánlivě. 

Platové dilema se tím nevyřeší. Důvod, proč mají Němci násobně vyšší platy než Češi, není v tom, že by v konkrétních profesích pracovali lépe. Jádro pudla spočívá v tom, že německá výroba je většinou finální, zatímco ta česká je postavena na subdodávkách. Němci (Rakušané, Francouzi, Finové atd.) při stejném objemu práce zkrátka vyrábějí dražší zboží s vyšší přidanou hodnotou. A to už je debata o mnoho stupňů náročnější.

Lubomír Zaorálek.
Díky ekonomickému růstu peníze na zvýšení platů jsou, tvrdí Zaorálek

PALČIVÉ OTÁZKY

Co jsme za poslední čtyři roky podnikli pro robotizaci výroby, aby u pásů v nevábných pracovních podmínkách nemuseli stát lidé, ale inteligentní stroje? Jaké kroky jsme učinili pro dramatický přechod od ekonomiky levných montoven k ekonomice nápadů, jak si přeje Miroslav Kalousek? A co jsme udělali pro to, aby v našich školách učili ti nejlepší z nejlepších, motivovaní a skvěle zaplacení učitelé?

Odpovědi na tyto otázky by měli voliči žádat po politicích. Zvýšit platy o deset či patnáct procent je správné a nezbytně nutné, ale budoucnost Česka to neřeší.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Platy ve školství by se měly zvýšit. Prostředky na to jsou, řekl Zaorálek