Sice vůbec první bankomat požíral děrné štítky a vydával jen jasně definovanou částku, bankomaty s plastovými kartami a možností zvolit si obnos se objevily velmi krátce poté. A čtyřmístný PIN, který nás dnes provází téměř všude, přišel právě s bankomatem. Jeho vynálezce původně plánoval šestimístný kód, ale jeho žena si tolik číslic nechtěla zapamatovat. I tak se rodí dějiny.

Kouzelné také je, že si na tento výdobytek civilizace Češi zvykli jen tak napůl. Někdy v životě bankomat použili téměř všichni. Přesto naplno jej využívají jen někteří z nás. Vypovídá o tom průměrná částka, kterou Češi z bankomatu loni vybrali. Ta činí šokující téměř čtyři tisíce korun. Co to znamená? Že většina lidí stále bankomat používá hlavně jako alternativu k běžným bankovním pobočkám. Den dva po výplatě si k němu zajdou a vyzvednou většinu peněz, které za daný měsíc hodlají utratit.
Proti tomu se především ve velkých městech rozšiřuje úplně opačný model chování. Lidé chodí bez peněz, klidně i několik týdnů se u nich v peněžence neohřeje ani stokoruna a k bankomatům nemusejí chodit vůbec. Jak je to možné? Vše platí kartou přímo v obchodech a dalších provozech, v nichž utrácejí.

Ten rozpor mezi jednotlivými částmi republiky je obrovský. Dneska to žádný problém není. Ale až se přiblíží doba, kdy se zruší fyzické peníze, pak bude třeba tento problém řešit. A radikálně.