Není pochyb o tom, že rouškové nařízení je správné. Pravděpodobně pomůže, zcela jistě neuškodí. Všechna čest těm, kdo šijí roušky a rozvážejí je potřebným.

Neztrácejme však paměť. Rouškaření trvá tři dny. Ještě před týdnem nám vláda doporučovala nanejvýš to, abychom kýchali do rukávu a myli si ruce mýdlem.
Kdyby byly roušky nařízeny či doporučeny dřív, nenakazili by se účastníci onoho hasičského bálu. A ještě by se v převlecích bavili…
Nebo testy. Najednou je mohou dělat i laboratoře, které nemají sadu kulatých, hranatých a kosočtverečných razítek. Proč to trvalo tak zatraceně dlouho? To nikomu nedošlo, že je lepší, když něco nebude podle pravítka, než když zoufalí lidé čekají na „ortel“?

Koronavirus je zlá věc. Politici ji podcenili. Teď se to snaží napravit. Stát je jako těžká loď. Než změní kurs, trvá jí to. Teď už ho, zdá se, změnil a do ledovce nenarazil. Musí se však poučit ze svých chyb a být v krizi rychlejší a chytřejší. Teď je také na řadě pomoc těm, kdo přicházejí o zisky či o práci.