Startuje Prague Pride, velký festival sexuálních menšin. Letos po dvou letech i se závěrečným průvodem. A uprostřed ostré kulturní debaty, zda je manželství pro všechny. Anebo je výlučnou záležitostí ženy a muže.

Mluvit se začne též o tom, zda se mají gayové, lesby a další ne zcela tradiční pohlaví takto producírovat. Vždyť už mají všechno, nikdo je nehanobí, nikdo jim neupírá práva. (Krom významného práva na adopce dětí, které v řadě civilizovaných zemí mají).

A bude vznesena otázka, zda má Prague Pride podporovat radnice. Nedaly by se prostředky použít třeba na zrychlení opravy Barrandovského mostu?

Martin Komárek
Smí Ukrajina všechno?

Pokud nejsme předpojatí a nejsme otroci ideologie, je odpověď na všechny otázky poměrně snadná. Základní pravidlo společenské smlouvy zní: Co neubližuje druhým, má být povoleno. Pokud tedy chtějí jacíkoli lidé uspořádat mírumilovné setkání a festival, mají být podpořeni. (Pohoršení nad pár miliony v mnohamiliardovém plýtvavém rozpočtu metropole je vyloženě pokrytecké).

Podobně je to s manželstvím pro všechny. Pokud je stejnopohlavní páry chtějí, proč jim je upírat? Argumenty zastánců tradiční rodiny jsou dobré a pochopitelné, opírají se však o člověkem vymyšlená dogmata. Ostatně, jak uškodí mému manželství, které jsem uzavřel v kostele, když se na radnici vezmou „holky s holkama a kluci s klukama“?

Martin Komárek
Znovu povinná vojna? Ne.

Obstojí snad jediná výhrada. Závěrečný průvod byl v minulosti poněkud nevkusný. Jenže kdo nechce, nemusí přihlížet. Česká televize také každé léto opakuje nevkusné normalizační pořady. A můžeme ji prostě vypnout.