Již koncem roku 1944 na východní Moravě operovalo několik partyzánských skupin. Mnohé se před tím účastnily Slovenského národního povstání, navázaly vztah k domácímu odboji a společně připravovaly prostor pro osvobozování Československa.

"Třetí Říše" se postupem spojeneckých vojsk na všech frontách na přelomu 1944/1945 pomalu, ale jistě dostávala zpátky do hranic z roku 1938, odkud vražednou expanzi a útlak v Evropě organizovala. Neměli bychom zapomínat, že naši zemi Říše ideologicky pokládala za svoji součást. Proto byla německá branná moc urputně odhodlána tvrdě potlačovat všechny náznaky vzdoru a neváhala ani spáchat děsivé zločiny, jimž padli za oběť obyvatelé valašských a hanáckých vesnic: Ploština, Prlov, Vařákovy paseky, Javoříčko, Zákřov a Přestavlky.

Radek Vondráček
Autor je předsedou poslanecké sněmovny parlamentu České republiky za Ano

V boji proti partyzánům a domácímu odboji využívali Němci důmyslně občany Sovětského svazu, kteří se z nejrůznějších důvodů přidali na stranu nacistického  Německa. Důležitým, ale pozapomenutým zdrojem informací o jejich aktivitách jsou protokoly Mimořádných lidových soudů. Rozhodla o nich naše exilová vláda v Londýně a před 75 lety, 19. června 1945, vydal prezident republiky dekret č. 16 o jejich zřízení. Tento způsob vyšetřování a potrestání nacistických zločinů a kolaborantů byl jinak obvyklým způsobem nastolení spravedlnosti ve většině zemí osvobozených z okupace.

Co říkají vyšetřovací spisy? Šetření vražd v Javoříčku vedlo k dopadení příslušníka SS Wilhelma Kunze, který jako člen komanda zvláštního určení přímo velel také Vlasovcům nasazovaným k likvidaci partyzánského hnutí na Zlínsku. Soudní spis obsahuje detaily, jakým brutálním způsobem se ruskojazyční přeběhlíci k Němcům podíleli na vraždách našich občanů, často jen podezřelých z podpory partyzánského hnutí.

Z vyšetřovacího spisu Helmuta Heineckeho, velitele akce Gestapa proti partyzánům na Ploštině,  rovněž vyplývá, jaký výrazný podíl měli Vlasovci na provokacích vůči místnímu obyvatelstvu, které poskytovalo partyzánům pomoc a jak se osobně vražd a likvidací obcí účastnili.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Je docela možné, že někdo z těchto nepotrestaných zločinců doputoval až do pražských Řeporyj a na dva dny se přidal na tu „správnou“ stranu, k pražským povstalcům.

Je dobře, když si připomínáme hrdiny, kteří svou odvahu a odhodlání prokazovali na západní i východní frontě II. světové války. Vzpomínáme na všechny umučené z protinacistického odboje v dlouhých letech německého protektorátu a popravené a vězněné spoluobčany z doby po atentátu na Heydricha.

U pachatelů zločinů nezapomínejme na jejich pravé motivy, okolnosti i absurdity situací, do nichž se ve víru války dostali. Odmítnout sovětský systém a přejít na stranu nacistů, jako se k tomu v průběhu války odhodlali Vlasov,  Bandera a mnoho dalších, nebylo osvědčením hrdinství. Přepsat velký příběh dějin 2. světové války jejich pražskou epizodou proto není správné.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.