Andrej Babiš má dva reálné problémy. Jedním z nich je Čapí hnízdo, druhým střet zájmů. V prvním případě se věci komplikují kvůli postupu jeho syna, který je nyní velmi aktivní a na policii zřejmě bude vypovídat v neprospěch svého otce.

Bylo by krajně nepříjemné, kdyby těsně před volbami státní zástupce Jaroslav Šaroch Babiše poslal k soudu. Obžaloba není zrovna ideální vstupní pozice pro povolební vyjednávání. Obecně vzato ovšem tato kauza Babišovy voliče příliš nezajímá. V tom má premiér kliku i ve druhé záležitosti. Brusel není místem, jež je pro příznivce hnutí ANO synonymem prosperity a vzájemné výhodnosti.

Ministři financí členských států nyní potvrdili rozhodnutí Evropské komise, která Česku přiklepla 180 miliard korun z mimořádného unijního fondu obnovy. Má to ale háček.

Peníze dostaneme jen tehdy, když jejich čerpání nebude v kolizi s evropským pojetím střetu zájmů. To říká, že žádný vrcholný politik nesmí mít vliv na to, aby unijní dotace pomáhaly jeho firmám. Podle evropských auditorů se přesně to v případě Andreje Babiše děje.

Český premiér obvinění odmítá s odkazem na tzv. lex Babiš, jehož podmínky splnil převedením majetku do svěřenských fondů. Jeho voliči mu v tom fandí, ale republiku by setrvání na zmíněném postoji mohlo přijít draho.

Vláda už požádala o odklad přijetí účinného opatření o 60 dnů a europoslankyně ODS Veronika Vrecionová natvrdo uvedla, že dokud bude Babiš premiérem, Česko peníze na modernizaci nedostane. Možná právě tato linka bude tou zásadní při sestavování příští vlády.