Premiér Andrej Babiš a hnutí ANO vsadili všechno na jednu kartu. Ta se jmenuje hmotné přilepšení všem. Vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů se skutečně podařilo výrazně zvýšit platy zdravotníkům, učitelům, státním zaměstnancům, penze seniorům a přídavky rodičům s malými dětmi.

Proto se jaksi automaticky předpokládalo, že všichni příjemci těchto finančních injekcí za to budou vděčni a hodí anařům hlas. To říkám záměrně, neboť premiérovi se podařilo lidi přesvědčit, že jediným nositelem této štědrosti je on, přičemž svého koaličního partnera vyzmizíkoval.

Architektům Babišovy kampaně pochopitelně si- tuaci zkomplikoval covid a neuvěřitelně chaotické řízení protiepidemických opatření, jež lidé těžce snášeli. Nejde o přímou souvislost, avšak v žádném hodnocení Babišovy éry nelze pominout 30 tisíc mrtvých, z nichž podle epidemiologa Romana Prymuly polovina zemřela zbytečně.

Nepomohlo ani pět výměn v čele ministerstva zdravotnictví či Babišův mikromanagement. Koronavirus ale postupně slábl a díky očkování už nemocnice nejsou plné. Toto téma proto nebylo stěžejní.

Marketéři tak vytáhli osvědčenou migraci a strach z opozice, tentokrát v podobě neomarxistických a zeleně fanatických Pirátů, kteří chtějí zaprodat republiku Bruselu. Aby této linii dodali váhu, pozvali na závěr kampaně maďarského premiéra Viktora Orbána. To byl zcela mylný tah, protože žádný Čech se netouží podobat Maďarovi. Lépe řečeno, Češi neslyší na žádné vzory ze zahraničí. Když už, vystačí si s vlastními.

Tím se dostávám k tomu, proč ani zcela hmatatelné vylepšení životních podmínek důchodců nebo pedagogů nezafungovalo. „Naši soupeři to prezentovali tak, že když Babiš odejde, bude tu ráj na zemi, ale já všem signalizuji, že ten ráj na zemi je teď,“ řekl šéf ANO na povolební tiskové konferenci.

Nejen chlebem živ je český občan 

Nepochopil českou duši. Ve dnech, kdy jsme si připomněli výročí narození Václava Havla, se ukázalo, že nejen chlebem živ je člověk. Voliči dali najevo, že by zase rádi měli zemi, na niž by byli pyšní, jako na tu Masarykovu nebo Havlovu. Prosperující, zajisté. Ale také slušnou, bez skandálů, pevně ukotvenou v evropské rodině.

Přesně na to vsadili lídři trojkoalice SPOLU i bloku Pirátů a Starostů. Pravděpodobně budou mít čtyři roky na to, aby ukázali, jak vážně to mysleli. A bude to převelice těžké období, kdy Českou republiku tíží obrovský dluh, který roste druhým nejvyšším tempem v EU. Musí se vyrovnat s přechodem na bezuhlíkovou ekonomiku, s nepříznivou demografickou křivkou, nestabilní mezinárodněpolitickou situací. Připravit se na předsednictví EU ve druhém pololetí příštího roku.

Pokud myslí vážně svůj závazek, že všechny tyto úkoly chtějí plnit v součinnosti s občany a v jejich zájmu, mohli bychom nakročit k transformaci v přívětivý středoevropský stát ne nepodobný Dánsku.