Rakousko zavádí uzávěru či, chcete-li, lock-down pro neočkované. Lze namítnout, že to porušuje lidská práva, protože ti, kdo neměli vakcínu, nejsou druhořadí. Lze namítnout, že je to málo účinné, neboť i očkovaní mohou covid přenášet. Je to však aspoň něco.

Česko, které se zmítá na hřbetu epidemické vlny ještě vyšší než u sousedů, nedělá pořádně nic. Ministr Vojtěch by, aspoň ústy, rakouskou kartu vytáhl také. Ale co dělat, když opozice nechce. Platnost antigenních testů na cestě za tělesným či duševním osvěžením se ruší. Ale čímpak se bude zkoušet bezinfekčnost ve škole?

Očkovaných je málo. Na tom se shodne končící vláda s tou nastupující. Tak budeme tedy na odmítače útočit dál reklamou a přesvědčováním. Tedy něčím, co nezabírá. Povinné očkování, ač by přineslo řešení, je tabu. Ale dobrá, lze to chápat. Nelze však chápat, proč není vakcína závazná nejméně pro zdravotníky a ty, kteří pracují v sociálních službách.

Rakouská cesta nemusí být dokonalým řešením. Je to ale cesta. Loni naši politici hloupou váhavostí prohráli tisíce životů. Teď se chystají chybu opakovat. První selhání bylo tragické, druhé by se už rovnalo zločinu.