Tu vysoká hranice odchodu do důchodu, jindy změna sazeb daně z přidané hodnoty, ondy vyšší majetkové berně. Z vládních kabinetů unikají různé nápady, které mají vést ke snížení rozpočtového schodku o 70 miliard.
Ekonomové a finančníci nabízejí varianty, počítají, kolik se kde dá uspořit, ale rozhodnout musejí vládní politici. A ti vědí, že to bude krajně nepopulární a bolavé. O to víc by měli dbát na to, co vypouštějí na veřejnost.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrteční debatě Deníku zopakoval, že DPH na knihy a noviny se zvedat nebude. To je úlevné ujištění. U loterijní daně ale tak jednoznačný nebyl. „Řada odborníků doporučuje, abychom u spotřebních daní, a netýká se to jenom hazardu, zohlednili společenskou škodlivost jednotlivých věcí. Jednoduchá zkratka, že ODS chce snížit daň z hazardu a zdražit lidem vodu, je úplně nesmyslná,“ pravil.
Omyl. Přesně tak to lidé vnímají. Poslanci ODS Marku Bendovi už jednou nevyšel pokus ulevit loteriím (a z 95 procent by šlo o společnost Sazka) zkrouhnutím daně z 35 na 23 procent. Prý když si babička občas vsadí sportku, není to tak nebezpečné jako hrací automaty. Jenže to je zavádějící argumentace. Už dávno nejde o sloupečky čísel, ale třeba o stírací losy v internetovém prostředí. Bendův návrh by znamenal roční dárek Sazce ve výši 1,2 miliardy korun. O totéž by logicky státní kasa přišla.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS by si přál pokles daně u kamenných poboček na 25 procent, u internetového sázení na třicet. Přitom průměrná výše zdanění loterií v EU je 63 procent. Těžko si představit méně obratný tah v době, kdy domácnosti chudnou, ruší se pobočky České pošty a úřady práce klesají pod náporem žadatelů o příspěvek na bydlení.