Na Senát máme tendenci se dívat jako na tu rozumnější část české politiky. To, co z nějv podobě novely ústavy o zbraních vypadlo, se však podobá víc zatmění mozku než promyšlenému politickému kroku. Ve středu totiž Senátem definitivně prošel návrh na změnu ústavy, jenž se původně zrodil právě v horní komoře parlamentu. Do ústavy vkládá větu: „Právo bránit život svůj či život jiného člověkai se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“

V Senátu a ve sněmovně zvítězil pohled malé menšiny Čechů, kteří vlastní střelné zbraně a nechtějí v tom být omezováni. Česko se mění v jakousi obdobu USA, v Divoký východ, kde občané se zbraní jsou téměř dáni na roveň policii a armádě. Děje se tak na základě lobbistických tlaků, nikoli reálné potřeby.

Policie i armáda se těší úctě. Bezpečnostní situace to, aby se občané bránili zločincům se zbraní v ruce, rozhodně nevyžaduje. Příklad USA, kde jsou hromadné vraždy zbraní mnohem častější než v Evropě, je výstrahou, a ne příkladem hodným následování. Ale vykládejte to českému Senátu.