Proč? Je to až mámivá představa. Historická událost. Vždyť ještě žádný Čech neoblékl ten posvátný dres. Po Euru 2004 se sice šuškalo o gigantově zájmu o Milana Baroše, ale nejlepší střelec mistrovství nakonec zůstal v Liverpoolu.

Jinak se cesty českého fotbalu a slavné Barcy míjí.

Rozeberme si Součkův případ.

Samozřejmě, když se ozve Barcelona, je skoro povinnost ji vyslyšet. Prostě jít za srdcem, vždyť klub Lionela Messiho je světovým symbolem fantastického fotbalu.

Situace však není tak jednoznačná, jak na první pohled vypadá. Jsou tu nezanedbatelné pochybnosti.

Zaprvé cena, kterou je (nyní dluhy prolezlá) Barcelona připravena zaplatit. Nějakých 750 milionů korun sice vypadá jako obří suma, ale ve světě - i covidového - fotbalu nejde o závratné peníze. Vždyť West Ham United poslal Slavii za Součka půl miliardy. A český stachanovec se za rok v Premier League zviditelnil takovým stylem, že jej londýnští Kladiváři rozhodně neprodají se ziskem pouhých padesáti procent.

Zadruhé je tu stav týmu. Barcelona sice stále bojuje o španělský titul, ale jinak je v polorozkladu, jak ukázal nedávný duel s Paris St. Germain v Lize mistrů. Messi s velkou pravděpodobností zmizí, s prázdnou pokladnou se těžko nakupují pořádné posily.

Zatřetí musí Souček a jeho okolí koukat na nastavení španělské soutěže. Hraje se v ní jiný fotbal než v Anglii, jež nadmíru pracovitému středopolaři sedla jako „pr… na hrnec“. V zemi Realu a Barcelony se nejede v takovém tempu, nasazení, hledí se na technickou vytříbenost. Souček spíše zapadá do Anglie či Německa. Ostatně Bayern Mnichov se rovněž poptává po hráči původem z Havlíčkova Brodu.

Začtvrté sám fotbalista ukazuje, jak do Anglie zapadl. Získal si ji výkony i vystupováním. Patří do ní, patří do Premier League.

Najde se zkrátka dost důvodů, proč by měl zůstat za kanálem La Manche. I když se ozve Barca…