Otázka tedy stojí jen takhle: Epidemie padá. Potřebuje výkonná moc volnou ruku ještě další měsíc? Nezvykla si příliš na rozhodování bez oponentury? A nezneužije moc?

Ministři udělali od začátku krize tolik chyb, kolik se udělat dalo. Jsou to však chyby, které se nepočítají a dějiny je smažou. V tom nejdůležitějším totiž vláda uspěla. Trochu i díky štěstí, hlavně však díky takřka neuvěřitelně disciplinovanému a solidárnímu chování lidí. Zdravotní systém vydržel, nákaza se nerozlezla, počet fatálních případů (jakkoli je každá ztráta života tragická) není ve srovnání se světem vysoký.

Mimořádných pravomocí tedy využil kabinet dobře. Pokud je požaduje znovu, nemá špatné důvody: Některá omezení svobody je potřeba ještě nějaký čas udržet. Kraje požadují i zkrácený režim pro dodávky ochranných pomůcek do nemocnic či domovů důchodců. I když jsou důvody k optimismu, co se týče koronaviru, je také potřeba mít po ruce záchrannou brzdu, kdyby se něco zvrtlo.

Od vypuknutí krize není ani náznak, že by vládnoucí strany nebo jednotlivci zneužili mimořádnou moc. Opozice není nijak omezena ve svých právech, stejně jako společenské organizace nenakloněné vládě. Svoboda slova je absolutní. Dohled nad dodržováním všech zákazů a příkazů se až dosud až na nečetné výjimky dál až nečekaně lidsky a rozumně.

Nepříjemná překvapení jsou v české politice pravidlem. Pokud se však spolehneme na dosavadní zkušenost, tak prodloužení stavu nouze může pomoci a nikoho neohrozí.