Čínský komunistický prezident Si Ťin-pching si nechal schválit doživotní mandát a prezident Spojených států Donald Trump pomocí svého twitterového vládnutí vnášel celý rok chaos do mnoha dosavadních jistot západního světa, od svobodného obchodu až po podporu spojenců. Začala odcházet německá kancléřka Angela Merkelová a tady v sousedství slovenský prezident Andrej Kiska, který už nechce na jaře znovu kandidovat.

A z Evropské unie vystupuje v nepředstavitelném chaosu Británie. Demokratický a svobodný svět, jehož jsme stále součástí, utrpěl během tohoto roku další šrámy, ale žádný úder na solar, po němž by bylo třeba házet ručník do ringu. Ekonomika šlape, Evropané si tváří v tvář brexitu začali vážit Evropské unie. Migrační krize skončila, a i Řecko se po deseti letech postavilo finančně na vlastní nohy.

Končí válka v Sýrii i s Islámským státem, v Afghánistánu nevyhráváme, ale neprohráli jsme. Na Ukrajině Putinova agrese narazila a z církevního hlediska přestal být Kyjev podřízen Moskvě, což je další krok Ukrajiny na Západ. A demokraté vyhráli kongresové volby v USA.

Demokracie vykazuje odolnost

Možná, že naše západní demokracie tento rok nevyhrála, ale vykazuje překvapivou odolnost vůči Putinovi, Orbánovi, Salvinimu, čínské diktatuře i Trumpovi. To neznamená, že by náš svět, k němuž jsme si vyvzdorovali příslušnost před třiceti lety, nebyl v ohrožení. Ale to je svoboda a demokracie vlastně neustále.

Nelehké, byť ekonomicky příznivé časy, kterými i my v Evropě procházíme, nám současně dávají naději. Naději, že si dokážeme včas uvědomit, co všechno bychom mohli ztratit, kdybychom v zápase o náš svobodný svět podlehli. Kdybychom to z různých příčin vzdali. Svět má i pro přicházející rok 2019 stále naději. Naději, že svoboda, demokracie a lidská práva to v něm neprohrají.