Pěkné počasí budeme vždy snášet lépe než škaredé. Když konečně prší, přejeme si, aby se vyčasilo. Tančit v dešti se u nás jen tak nezačne, protože v paměti uchováváme vzpomínky na spoustu propršených dovolených, víkendů a svátků. Lépe si vybavujeme povodně, kdy vody bylo příliš, než že sem tam voda chyběla při polévání zahrádky. To, že krajina povážlivě schne, je pouze objektivní fakt. Subjektivně nás netrápí pokles hladiny spodních vod, nízké průtoky v řekách ani statisticky alarmující nedostatek srážek kombinovaný s teplotními rekordy. To vše je daň za to, že je hezky.

Ivan Hoffman
Týden Ivana Hoffmana: Katedrála Matky Boží

Sucho je mimochodem zákeřný protivník. Pokud je vody málo, stále ještě voda je. A jelikož v minulosti nakonec vždy zapršelo, to nejjednodušší, co lze udělat proti suchu, je počkat, než zaprší. S nápady, jak zadržet vodu v krajině, kterou naši rodiče pracně odvodnili, je to jako s kupováním střechy na dům, který ještě neshořel. Nic zásadního nelze stihnout v intervalu, kdy je zrovna sucho mezi dvěma dešti. A kdyby došlo na zásadní rozhodování, zda investovat miliardy na zadržování vody, dle zákona schválnosti by dobrý úmysl určitě vzal za své kvůli nečekaným přívalovým lijákům.

Pro několik příštích dnů meteorologové opatrně slibují přeháňky. Rýsuje se šance, že letos na poli přece jen vyroste obilí a kravám na loukách nějaká pastva. Deficit vody v krajině je ovšem značný a chtělo by to, aby škaredé počasí vydrželo co nejdéle. Ovlivnit to ovšem neumíme a je dobře, že se počasím nebude zabývat parlament. Existuje totiž varovný precedens, kdy do dánského parlamentu byl před lety zvolen recesista, který voličům v předvolební kampani slíbil trvale dobré počasí!

Slibem, že příští volební období proprší, by politici u veřejnosti určitě neuspěli. A že bude katastrofálně hezky, hrozí i bez jejich zákonodárné aktivity.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.

Ivan Hoffman
Týden Ivana Hoffmana: Hrdina i padouch