Školky jsou dnes soukromé anebo státní. V soukromých se rodič nedoplatí, ale s dítětem je nakládáno jako s klientem, tedy slušně. Státní jsou levnější, ale odpovídá tomu úroveň personálu.

Jonáš je ve svých čtyřech letech kreativní mladý muž. Když byl vyzván, aby určoval barvy, v dobrém rozmaru zvolil angličtinu. Místo červená odpovídal red, místo modrá blue atd. Připadal si vtipný. Starší paní, která umí jenom česky, si to vzala osobně, jako provokaci, a pokusila se ho zlomit. Kosa ale narazila na kámen. Když Jonáš zjistil, že má jazykově navrch, ještě si tu nešťastnici na odchodu vychutnal, a místo obvyklého nashledanou zahlaholil „Bye bye“!

Od toho incidentu jde ona čarodějnice Jonášovi po krku. Odmítá ho zařadit do jakéhokoli kroužku s tím, že se na nic nehodí, a na vánoční besídce mu před všemi dětmi a shromážděnými rodiči teatrálně nedala rolničku s odůvodněním, že rolničky jsou jenom pro hodné děti. V této zásadní zkoušce bojem měl Jonáš na krajíčku, ale nakonec obstál. Slzu statečně neuronil. Učinil důležitou životní zkušenost. Už ví, o čem ta školka je.

Nevykládám Jonášovi, že škola je nutné zlo, že od ní nemá nic očekávat, neboť mu do života nic nedá. Přijde na to sám. Nějak se tím nepřátelským prostředím protluče. Protože je chytrý, veselý, od pohledu syčák, má myslím slušnou šanci, že na něm školský systém nenapáchá nenapravitelné škody. Lichotilo by mi, kdyby byl po dědečkovi: individualista, který půjde svou cestou, i když se to někdy jeví jako nerozum.

Neumím posoudit, zda je školství v krizi, respektive zda někdy v krizi nebylo. Nevím, zda jsou učitelé podceněni, či přeceněni. Říká se ale, že školu tvoří žáci, nikoli učitelé. Rozumím tomu tak, že se školou myslí myšlenkový směr a ten se prosadí v konkurenci, jen když žáci zastíní své učitele, posunou poznání dál a výš. Pak ale osobnost není formována autoritami, nýbrž konfrontací s autoritami. A pokud jde o to, zda následovat autority, anebo se jim vzepřít, „b“ je správně. Nevěřím na disciplínu. Doufám, že Jonáš má na víc. Na rebelii.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.