Kvůli masivnímu úhynu včel se v EU loni v dubnu odhlasoval zákaz neonikotinoidů, které mají včely na svědomí. Česko bylo proti! Za tyto pesticidy prý není náhrada a péče o včely má na svědomí nižší výnosy řepky a řepy. Podnikatelé v zemědělství nejsou nepřátelé včel. Zajímá je zisk.
Pokud kvůli zisku decimují včely, není v tom nic osobního. Bude to jako u zbrojařů, kteří vydělávají na zbraních a neřeší, že jejich výrobky mrzačí lidi.

Budoucnost závisí na tom, kdo stanoví priority. Budou-li to zemědělci, doplatí na intenzivní zemědělství vedle včel i ostatní hmyz. Ten dnes především kvůli pesticidům mizí závratnou rychlostí o 2,5 procenta celkového objemu na planetě ročně. Vědci spočítali, že tímto tempem hmyzu za deset let zmizí čtvrtina, za padesát let polovina a za sto let hmyz zmizí úplně. Důsledkem bude environmentální kolaps a s hmyzem vyhyne i zemědělec, který na pesticidy nedá dopustit. Mrzuté je, že se zemědělci vyhyneme i my.

Nevím, co s tím jednotlivec nadělá. Bezmocně sleduji, jak za plotem křižují pole zemědělské obludy řízené satelitní navigací, co s přesností na jeden centimetr půdu pečlivě sterilizují, osejí a pak kontaminovanou produkci vzorně sklidí. Když špatně fouká vítr, máme vysterilizováno na zahrádce i my a to zdarma.

My, co to sledujeme zblízka, se nedivíme včelám, že je nebaví život. Loni zjara jsme si o svých tichých zahradách povídali s panem Adamíkem, který mi líčil, jak u nich v Plzni zavítal mezi rozkvetlé stromy čmelák: „Snažil jsem se ho přimět, aby opiloval sad…“ Záviděl jsem mu toho čmeláka, protože u nás na Hané, zdá se, došli. Ale jak jsem řekl, nejsem expert. Třeba příroda přežije i bez včel. A bez člověka. 

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.