Včerejší verdikt o dohrání první ligy je toho důkazem. Jde vlastně o jedno celkem slušné řešení z několika lepších i horších.

Co je na něm pozitivního?

Rozhodně zrušení baráže. Letos by se totiž stala nespravedlivým soubojem odpočinutých a vystresovaných i zničených.

No, je fakt, že vloni také nebyla zrovna košer, zničili ji rozhodčí stranící Karviné a Příbrami, zachraňujícím se prvoligistům.

Ale letos by byla ovlivněna už předem, týmy by do ní nešly ve srovnatelných podmínkách. Navíc druholigisté neostrouhali, mezi elitu jdou všichni, kteří měli na postup naději.

A teď negativa.

To nejkřiklavější se týká nerovných podmínek ve skupině o záchranu.

Karviná půjde do závěrečných dvou kol po čtrnáctidenní karanténě, v níž její soupeři Opava a Příbram pilovali taktiku, fyzičku, léčili psychiku, zkrátka jeli naplno. Hráči MFK byli zavření doma, nějak se udržovali, ale jsou prostě v minusu, v nevýhodě.

Druhým faktorem bude nastavení soupeřů. Teplice, Zlín i Olomouc mají dovolenou, uvidí se, jak nastoupí (a koho postaví) do posledních zápasů.

To je otázka, která ukazuje na neregulérnost závěru.

Přesto je (asi) dobře, že se rozhodne na hřišti, že se pravidla uzpůsobila.

Ale… Nesmí se to stát normou, to by byla cesta do pekla.

A buďme si jistí, že na takové choroby je český fotbal náchylný. Rozhoduje se v něm (často) jen o dnešku, na zítřek se nemyslí. Klíčem je osobní prospěch, k tomu nějaký ten kamarádšoft.

Tak pozor!