Přesto poslanci tomuto narovnání pravidel kladou překážky od samého počátku. Neváhám použít tato slova, jednoduše proto, že právě v tomto případě nelze daný stav popsat jinak než diskriminaci jedné skupiny zaměstnanců vůči druhé.

Připomeňme si fakta. Česko, co se týče dovolené, vybočuje z praxe nejen západních států. Průměrný Čech navíc za svůj produktivní život (cca 40 let) odpracuje o celých 11 let více než občan Německa. Náš fond pracovní doby patří k nejdelším v Evropě.

A jaký je váš názor? Mají mít všichni zaměstnanci pět týdnů dovolené? Pište prosím na adresu názory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Pracujeme o mnoho více než Rakušané, Francouzi, Dánové, ale také třeba než Slováci. I ti mají od 33 let věku garantovanou dovolenou v délce pěti týdnů. V Polsku zákon garantuje 26 dní volna po deseti letech praxe. Mimochodem také v Česku v 9 případech z deseti, kde mají firmy odbory a kde dojednáváme kolektivní smlouvy, pět týdnů dovolené platí. A, světe div se, žádnou z dotčených firem jsme ke krachu nepřivedli.

Naopak, jsou to právě zaměstnavatelé, kteří si v čím dál tím větší míře uvědomují, že trend vede právě přes zkracování počtu odpracovaných hodin. Odpočinutý zaměstnanec je spokojený a často výkonnější. To je tedy společný zájem na obou stranách pracovní smlouvy. Téměř denně se setkávám s příběhy firem, které přidávají další dny volna k pěti týdnům dovolené. Naposledy (ale nejen) třeba Česká spořitelna, jejíž zaměstnanci mají nárok na 42 dní dovolené. Navyšují se tedy dny volna, je tu také rozšířený trend sickdays, jde se cestou zkracování pracovní doby. Moderní a osvícení zaměstnavatelé takové motivační nástroje s úspěchem používají. U nás i v zahraničí.

V Česku podle různých odhadů pět a více týdnů dovolené pobírají zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Měli jsme šanci vyřešit problém zbylé třetiny. Poslanci se tváří jinak. Nerad sahám ke zkratkovitým prohlášením, ale udělám výjimku. Jsou to titíž poslanci, kteří si o svém volnu rozhodují sami. A často si dopřejí víc jak šedesát dní volna ročně. Dámy a pánové, kdo z vás to má?