Hrozně jsem to obrečela a strašně moc jsem záviděla snad všem gymnastkám na světě. Moderním (tenkrát se tomu tak říkalo) i sportovním.

Zvlášť ty druhé se mi zdály nedostižně skvělé, když metaly přemety na kladině, výmyky na bradlech a snášely se ladně na žíněnku po akrobatickém skoku přes kozu. Byly droboučké, štíhlé, moje tehdejší superhrdinky.

Léta utekla a s jednou z nich, dávnou reprezentantkou, se vídám. Když na to přijde řeč, dává k lepšímu hororové zážitky ze soustředění, lékovou politiku surových trenérek, ukazuje na lýtkách, kam ji švihaly švihadlem, když neskočila dost vysoko nebo nedopadla dost přesně.

Každá sranda něco stojí

Každá sranda něco stojí. Dnes běžně dostupné dokumenty z bývalého SSSR (případně Číny) tyhle kamarádčiny zážitky stotisíckrát překonávají. A americký příběh reprezentačního lékaře Larryho Nassara sportovních gymnastek bylo jich tuším 160, které údajně sexuálně zneužil skončil přesně přede dvěma lety (25. ledna 2018) rozsudkem.

Tedy, on dostal více trestů. Jednou šedesát let, jindy čtyřicet let… Z vězení už nevyjde. Tak to jen pro dokreslení.

Mimochodem skoro vždy při zmínce o ukrutnostech v gymnastice vypadlo, že na všech těch nepěkných věcech kolem sportu nesou díl viny ambiciózní rodiče.