Jenže jednou je fotbalový trenér, který má ty nejvyšší ambice (aby ne, vždyť už vedl Sparty a národní mužstvo), a tak musí dokázat, že je sice zdatný rétoricky, především však odborně. Souboj se Skoty v Lize národů napověděl, že by to mělo jít.

Holoubek byl pod tlakem, především časovým, přesto udělal samozřejmě společně s kolegy z realizačního týmu, které oprávněně chválil, několik velmi dobrých rozhodnutí.

Prvním byl výběr taťky mančaftu, olomouckého srdcaře Romana Hubníka. Druhým nečekané nasazení brankáře Aleše Mandouse, rovněž místního borce. A tak bychom mohli pokračovat: skvěle se ukázali Adam Jánoš, Jakub Pešek či Marek Havlík.

Kouč zvládl i střídání. Brzy stáhl technika Lukáše Budínského, na nějž bylo mezinárodní tempo až příliš. Záskok Radim Breite sice pokazil pár míčů, ale týmu pomohl ve druhé půli do tlaku svou kousavostí, entuziasmem. Všimli jste si, jak se poštěkal s jedním ze soupeřů? Také mladík Antonín Růsek dobře zapadl. A tak bychom mohli pokračovat.

Pouze měsíc čtyřicetiletý kouč zkrátka ukázal, že až si projde cestou všemožných příjemných i zapeklitých angažmá, může se vrátit na tu nejsledovanější scénu. Pak bude mít Pohádka o Holoubkovi další epizody, a ne jen jednu.