Nadcházející výročí židovského památníku, jehož autorem je sochař Michael Deiml, se neobejde bez náležitých oslav v podobě vzpomínkového víkendu.

Ačkoli je naplánován až na listopad, pořadatelé z občanského sdružení Židovský památník Černovice už nyní oslovují všechny možné přispěvatele jednodenní výstavy Něco židovského, která je stěžejním bodem programu. Předměty s židovským aspektem totiž musí přinést ti, kdo mají k tématu co říct.

„Může se jednat o nějaký židovský předmět nebo to bude věc, k níž se váže osobní příběh a v něm hraje roli něco židovského. Chceme shromáždit co nejvíce rozličných příběhů a předmětů, z nichž vznikne mozaika, obrázek společného života, našich dějin i přítomnosti. Obzvláště uvítáme příspěvky se vztahem k tomuto regionu," vyzývají pořadatelé Katarina Holländerová a Michal Arend. Výstava se uskuteční v neděli 11. listopadu v obřadní síni černovického městského úřadu.

První zprávy o židovském osídlení ve městě pocházejí podle článku z Černovických rozhledů ze 16. století. O židovském hřbitově, který byl v historii několikrát rozšířen, se mluví od roku 1600 a nejstarší dochovaný kámen pochází podle zkoumání Jana Mádla z dvacátých let minulého století zřejmě z roku 1695.

„Roku 1895 bylo v celé černovické farnosti 150 Židů. V tu dobu činil podíl Židů na celém počtu obyvatel 65 procent," píše se v rozhledech.

Poslední pohřeb na židovském hřbitově se konal v červnu 1942. V listopadu už museli černovičtí Židé do Terezína, odkud byli deportováni do koncentračních táborů jako Osvětim, Treblinka, Maj᠆danek nebo Dachau.

Do města vede stoletá úzkokolejka

Od výletu do Černovic lze očekávat víc než pátrání po židovských památkách. K vidění je tu také zámek z roku 1641, v němž ale sídlí černovický výchovný ústav. Přístupný je pouze přilehlý lesopark vybudovaný z bývalé obory. Osvěžení v horkých dnech nabízí přírodní koupaliště Klínot. Také doprava do Černovic může být neobvyklá, vede tudy totiž sto let stará úzkokolejka.

Dominika Dufková