„Coby děti jsme se chodívali koupat do rybníku Židloch u Trnavy. Bývaly tam dva balvany jeden menší a jeden obrovský. Z menšího jsme lezli na veliký, abychom z něj skočili do vody. Před půl rokem, když jsme se k rybníku vypravili s manželem na procházku, už tam menší balvan nebyl. Byl pěkně tvarovaný a krásný. Asi se někomu hodil do zahrady," posteskla si Marta Sobotková z Pocoucova.

Je přesvědčena, že balvan musel někdo odvézt těžkou technikou. „Myslím, že kameny se stávají nedostatkovým zbožím, protože dnes i na poli je potíž pěkný kámen objevit," dumala. Stejně jako u Trnavy, v minulých dnech mizely kameny z ostrůvku v poli za Kožichovicemi. Přestože tam nejde o chráněné krajinné území, lidé poukazují, že takové zásahy se jim nelíbí. „Možná je to více záležitost etiky a morálky," zamýšlel se muž, který na odvážení kamenů upozornil.

Nákup osaměle stojícího kamene není vůbec levnou záležitostí. Cena za metrákový žulový soliterní valoun se pohybuje od pěti do šesti set korun. Těžší kousky, které váží i několik tun, jsou už dražší. Za každý kilogram takového obra si firmy účtují kolem osmi až deseti korun, což může vyjít na tisíce za jediný kus.

Pokuta až dva miliony korun

„Pokud by si někdo stěhoval domů dvoumetrový balvan z Přírodního parku Třebíčsko, který je pro tu krajinu přírodním unikátem, měl by být potrestán," mínil Stanislav Houzar, vedoucí mineralogickopetrografického oddělení z brněnského Moravského zemského muzea.

Podle informací z odboru životního prostředí třebíčské radnice není likvidace, přemísťování ani poškozování rozptýlených žulosyenitových balvanů a balvanitých útvarů na území Přírodního parku Třebíčsku dovoleno.

„Fyzické osobě hrozí za takový přestupek, narušující krajinný ráz, pokuta až dvacet tisíc korun, u právnické osoby může pokuta dosáhnout až dvou milionů korun," sdělil vedoucí odboru životního prostředí třebíčské radnice Pavel Vosátka.

hruba před třemi čtyřmi léty řešila Česká inspekce životního prostředí na území obce Přeckov odstranění a poškození balvanitých ostrůvků.

Na situaci vzpomínal starosta Přeckova Karel Slavík: „Tehdy vlastník pozemku odstraňoval balvany a dostal za to pokutu."

Existují však výjimky, na které se pokuty nevztahují. „Při výstavbě obchvatu Trnavy tu bylo takových velkých oblých kamenů spousty, které bylo třeba odstranit. Většinou skončily v Třebíči, některé tam teď dělají okrasu i v blízkosti Babáku," nastínil tehdejší místostarosta Trnavy Jan Trnka. Že by ale z okolí obce kameny mizely jiným způsobem, se nedomnívá.

Nakolik jsou balvany v okolí Třebíčska ojedinělou záležitostí vysvětlil mineralog Stanislav Houzar: „Jde o balvanitý rozpad žulosyenitu. Podobné ostrůvky s balvany lze v naší republice najít například na Táborsku, kde je obdobný masív s názvem Čertovo břemeno. Je tam balvan viklan, který nese název Husova kazatelna. Do kulovitého tvaru zvětrávají horniny, které mají podobné složení jako žula. Podobné balvany proto lze nalézt také v okolí Kunžaku."

Přírodní park Třebíčsko je rozlehlou krajinnou oblastí, která sahá od Třebíče například až k obcím Budíkovice, Benetice, Bochovice, Hodov, Hostákov, Pocoucov, Rudíkov a Nárameč.

Přírodním parkem bylo území vyhlášeno v roce 1982.