Někteří se jim smějí, že jsou tarzani nebo opičáci. Oni se tomu však jen smějí a vědí své. V Jihlavě se objevila komunita, která si říká Better way, což v překladu znamená lepší cesta. Je to skupina lidí, která se snaží motivovat ke změně návyků chování tak, aby žil člověk co nejspokojenější život. „Takže logicky vyplývá, že do Better way nepatří člověk, který denně vypije deset piv, pak se popere s celou hospodou, v nejhorším případě se svojí ženou a nebo dětmi a má pocit, že je spokojený," přibližuje jeden z členů skupiny, pětadvacetiletý Michal Urban.

Tím hlavním, co skupinu spojuje, je sport, a to celosvětová aktivita street workout. Jak už název napovídá, jedná se o cvičení výhradně ve venkovním prostředí pomocí různých cviků s vlastní tělesnou vahou. Skupina se schází především v jihlavském lesoparku Heulos poblíž Hrádečku, kde má k dispozici hrazdu.

Deník si o této komunitě popovídal s jejich členy, dvaadvacetiletým Michalem Mátlem (MM) a pětadvacetiletým Alešem Urbanem (AU) přímo při tréninku.

Můžete čtenářům přiblížit, kde vlastně street workout vznikl?
MM: Street workout jako takový přišel z Ameriky. Tam se takovéto cvičení začalo rozvíjet v chudinských čtvrtích, kde převážně černoši neměli peníze na to, aby chodili do fitka. Proto začali cvičit na věšácích na prádlo a dětských prolézačkách. Workout začal být populární a postupem času se rozšířil do celého světa. Nejvíce se stále vyskytuje v Americe, ale také na Ukrajině. Kluci z Ukrajiny jsou v tomto sportu a cvicích na hrazdě opravdu profíci.

Jak jste se vy sami do této jihlavské komunity vůbec dostali?
MM: Já sportuji celý život, v šestnácti letech jsem začal chodit do posilovny, která mě ale moc nenaplňovala. Chvíli mě to bavilo, chvilku zase ne. Pak jsem náhodou na Facebooku narazil na Better way a jednou loni v pátek v květnu přišel na trénink a od té doby tu už zůstal. (úsměv)
AU: Já jsem hrál házenou a na Batter way jsem narazil také na Facebooku. Se zakladatelem Jeníkem Hejlanem jsem se domluvil, že půjdu běhat a druhý den jsem přišel rovnou na trénink a taky tady už zůstal. (úsměv)

Kdy tedy skupina Better way vznikla?
AU: Vznikla na začátku minulého roku. Nic takového, kde by se lidé scházeli a cvičili by venku pod širým nebem, tady v Jihlavě nebylo. Zakladatel Jeník Hejlan se nechal inspirovat zpěvákem Revoltou, který tento způsob cvičení podporuje.

A důvod, proč tato skupina vůbec vznikla?
AU: Děti začaly být obézní, svůj volný čas tráví nesmyslně. Takže hlavním cílem je využít smysluplně svůj volný čas a najít nové kamarády. Ze začátku jsme byli tři, postupně jsme se začali rozrůstat a dnes nás je kolem padesáti. Nejvíce nás chodí přes léto.

Padesát, tak to už je slušné číslo…
MM: Ono se to tak průběžné střídá, maximálně se nás tady na Heulose sešlo dvaadvacet, což už je opravdu slušné číslo. Bohužel je to tady ale docela malé. Musíme se na hrazdě střídat, byli bychom rádi, kdyby nám to tady jihlavská radnice pomohla rozšířit. Minulý rok nám přibyla nová bradla a natřeli to na zeleno, jinak se k tomu tady ale nikdo moc neměl, což nás docela mrzí. Vzhledem k tomu, jak fungujeme a jak se rozšiřujeme. Každým dnem se k nám přidávají noví a noví lidé…

Snažili jste se na město nějak apelovat?
AU: Ano, byli jsme u kulatého stolu s městem a teď se chystáme na fórum zdravého města. Tohle je největší park v Jihlavě a bylo by ideální, kdyby nám hřiště rozšířili. Opravdu bychom to ocenili. Hodně se tady staví posilovací stroje pro seniory, ale ti to podle nás tolik nevyužijí.
MM: Neříkám, že to není pro seniory potřeba, to určitě je. Ale my chodíme cvičit někdy i čtyřikrát týdně a senioři nejsou tolik aktivní sportovci a hrazdy zase nejsou tolik finančně náročné. Slyšeli jsme ale, že pod Kauflandem se má stavět nový sportovní areál, tak jsme zvědaví, jestli se tam objeví i nějaké vhodné prostory pro nás.

Jak byste si tedy představovali ideální hřiště pro vás?
AU: Věřím tomu, že kdyby se tady park na Heulose rozšířil, jeho využitelnost by byla obrovská. Já jsem třeba trávil léto v Marseille ve Francii a tam mají takovéto workoutové parky obrovské. Mají tam různé hrazdy, židle, vše na cvičení přizpůsobené přírodě a chodí tam i starší. Přijde tam například sedmdesátiletý děda, který se protáhne a jde domů. To tady podle mě prostě chybí. Změnilo by to i prostředí Heulosu.

Jak myslíte změnilo prostředí?
AU: Například v létě tady bývají všechny ty lavičky okupované mladými, co pijí alkohol. Když sem vždycky přijdeme my a začneme cvičit, tak se zvednou a odejdou. Nevím, jestli je třeba trápí svědomí, že my děláme něco prospěšného a oni ne, nebo jen chtějí mít na ten alkohol svůj klid, ale zkrátka odejdou… (úsměv).

Takže reakce okolí bývá různá?
MM: Ano, jsou dvě skupiny. Buď ti, kterým se to, co děláme líbí, a přidají se, nebo ti, co nás odsuzují a jsou nenávistní.
AU: Jo, jo, už jsme dostali různé přezdívky… Třeba tarzani nebo opičáci. Ale já těmhle lidem říkám, pojďte si to zkusit, není to žádná sranda. Toto cvičení člověku dává opravdu hodně. Po prvních třech měsících zjistíte, že jste nabral svalovou hmotu. Ve fitku člověk pořád tlačí železo, tam si třeba řekne, jo zvednu 150 kilogramů na bench, ale přitom neumí cvičit s vlastní vahou. Když má zvednout pytel malty nebo cementu, tak mu rupnou záda a už nemůže. Toto je síla která je funkční. Člověk ji potřebuje.
AU: Přesně tak. Je to zdravé na klouby, na záda. Jen takové přítahy nohou na hrazdě. Posilujete nohy, břicho, záda. Jedním cvikem procvičíte komplet celé tělo.

Jakým způsobem tedy cvičíte?
MM: Všechny cviky jsou založeny na posilování s vlastní vahou. Základním cvikem jsou přítahy. Těch je velké množství, záleží na úchopu a na šířce. Pak také kliky, ty se také dají provádět všelijak. Jsou to cviky, při kterých se tělo přizpůsobí samo sobě. Je to zdravý pohyb na čerstvém vzduchu. Nejste zavřeni někde ve fitku, kde je vydýchaný vzduch. Navíc za to nemusíte platit ani korunu, je to zadarmo. Neděláme rozdíly ve věku, ani v pohlaví. Přijít může kdokoliv.

Jak to vypadá, když přijde někdo nový. Má se obávat?
AU: Svůj oficiální profil Better Way máme na Facebooku. Sleduje nás tam už 1 200 lidí. Dokonce vznikly už různé odnože. Například v Bystřici to založil jeden kluk, který je v Jihlavě na internátě a přes víkend cvičí doma. Nebo v Mirošově se domluvili se starostou, kde jim pozemek pro hřiště nechala obec a tam cvičí. Ale zpátky k otázce. Takže když chce přijít někdo nový, tak se na Facebooku dozví, kdy máme další trénink. Pak přijde a my se s ním seznámíme a poradíme mu, jak by měl cvičit.
MM: Každý nováček může očekávat přátelský přístup. Nikdo si tady na nic nehraje, není tady žádná diskriminace. Nehrajeme si na to, že někdo udělá dvacet přítahů a tím je lepší než jiný. Já sám jsem do Better way přišel úplně nový, nikoho jsem neznal. Zjistil jsem, že je to super parta, i mimo workouty podnikáme další akce.

Jak celý trénink probíhá?
MM: Sejdeme se, pak si dáme společnou rozcvičku, a pak se začne cvičit. Tréninky se rozdělí. Kluci, co začínají, mají lehčí trénink a my třeba máme nějaké svoje pokročilejší. Holky si také jedou svůj vlastní trénink. Pro každého se najde místo. Chodí sem kluci, kterým je šestnáct let, ale chodí sem i chlapi, kterým je dvaačtyřicet.

Máte nějaký cíl?
MM: Je to o společném přesvědčení, snažíme se být prospěšní i okolí. Když potkám babičku, jak táhne těžkou tašku, tak jí automaticky pomůžu. Jezdíme i na různé akce.
AU: Představili jsme například náš street workout na jedné akci Na Skalce, ale hlavně naším cílem je zaktivizovat lidi. Když jsem chodil já do školy, tak jsme byli pořád venku, teď se sedí u počítače. Pohyb je prospěšný, ale není to to jen o tom, že když bude kluk namakaný, tak bude balit baby, ale zkrátka je to to tom být sám se sebou spokojený. Bude vědět, že udělá deset přítahů na hrazdě. Kolik žáků ze základní školy dnes udělá deset přítahů? Nebo nedejbože, že by museli běžet, to je pro některé mladé něco nepředstavitelného.

Snažíte se tedy především ty mladší motivovat k pohybu?
MM: Přesně tak. Do budoucna se budeme snažit, aby v nás ti mladší měli vzor a věděli, že jde dospívat i jiným způsobem než chodit pít, kouřit a dělat bordel. Ale že tady mohou strávit odpoledne se super partou a cítit se dobře jak fyzicky, tak psychicky.

Aby se stal člověk vaším členem, tak k tomu tedy prakticky nic nepotřebuje, že?
MM: Ano, stačí mít jen chuť a čas. Já když jsem začínal, tak jsem četl o klucích, kteří toto dělají a zjistil jsem, že je to pro ně styl života. Nikdy jsem to pořádně nedokázal pochopit, ale dneska už to chápu, je to droga. Přijdete sem se špatnou náladou a odcházíte s dobrou.
AU: Je to svým způsobem ventil, jdete do přírody, na čerstvý vzduch do party, kde je spoustu srandy. Jste ve městě, ale přitom vlastně v přírodě. Pro mě je to především relax.