Velké betonové koryto v blízkosti přečerpávací stanice se v pondělí stalo málem osudným pro bobra evropského. Z pasti mu pomohli až pracovníci záchranné Stanice Pavlov.

„Jednalo se o mladého samce, který se s příchodem jara osamostatnil od rodinné skupiny a hledal si nový domov a partnerku. Děje se tak běžně, že rodiče své potomky vyženou a oni si pak hledají nové útočiště. Při migraci podél vodního toku ale (bobr) spadl do přepadu, ze kterého se vlastními silami nemohl v žádném případě dostat," řekl ředitel Stanice Pavlov Zbyšek Karafiát.

Na uvězněné zvíře jej upozornili zaměstnanci vodního díla Dalešice. „Každodenní kontrolní pochůzky se nedělají jen kvůli zvěři, ale hlavně je třeba ověřit stav břehů a objektů proti vloupání nebo pohyb cizích osob. Při pondělní pochůzce jsme si všimli bobra v přepadu a oznámili to záchranné stanici. Bylo to v rámci standardního postupu," poznamenal hrázný dalešické přehrady Josef Suchánek.

Spolehlivější by byl plot

Podle Karafiáta se ale záchrana bobra opakuje každoročně, místo je navíc nebezpečné i pro vydry nebo srnčí zvěř. „Funguje tam služba, která nás v případě potřeby kontaktuje. Dlouhodobějším a spolehlivějším řešením by ale bylo oplocení ze strany od lesa, které by zvěři zabránilo se ke korytu přiblížit a tím by ji ochránilo. Ani po našich opakovaných urgencích ale k zabezpečení nedošlo," upozornil ředitel Karafiát.

Mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Petr Spilka o problému ví, v cestě zvěři však podle něj nemůže zabránit prakticky nic, ani současný plot, který zabraňuje vstupu lidem.

„Terén je v těch místech takový, že zvířata se tam vždycky mohou dostat," řekl Spilka a k jeho slovům se připojil hrázný Suchánek. „Je to tam velmi problematické, přepad je součástí stavby a zároveň okolní přírody. Dalo by se to přirovnat k silnici, na kterou taky může vstoupit srnka nebo zajíc. Tu silnici také nikdy dokonale nezajistíte," dodal Suchánek.

Zvířata v betonovém vězení se tak mohou objevovat stále častěji, populace bobrů evropských na Třebíčsku totiž stále roste. „Jejich rozšiřování platí pro celé území republiky. Děje se tak hlavně kvůli tomu, že nemají přirozeného nepřítele," vysvětlil Karafiát.

V minulosti byl bobr evropský na našem území vyhuben, první stopy jeho výskytu se objevily u řeky Jihlavy v roce 1986 a o dva roky později také na Dyji. V roce 2011 žilo na Vysočině přes sto jedinců.

Odškodné za bobry

V minulosti napáchaly nemalé škody u Trnavy, Litohoře, Jaroměřic nad Rokytnou, Naloučan nebo Čáslavic, kde se kvůli bobřímu hradu na Šebkovickém potoce rozlila voda do kukuřičného pole. Zemědělská společnost Liko Sádek tehdy dostala odškodné přes 60 tisíc korun. Krom zemědělců nejsou z jeho přítomnosti nadšeni ani rybáři. Bobr stále patří mezi ohrožené živočišné druhy.

Zkrátili mu cestu

Zachráněného bobra z přepadu Dalešické přehrady vypustili záchranáři asi dvacet kilometrů od přehrady. „Není pravděpodobné, že by se chtěl usídlit přímo u přehrady. Spíše hledal klidnější a mělčí tok, třeba slepé říční nebo potoční koryto," dodal ředitel pavlovské záchranné stanice.