Soudí se s domovem, aby se do něj mohl vrátit za svými dvěma mladšími bratry. Soud se ale minulý týden přiklonil na stranu ředitelky. Podle ní mladý muž neplnil své povinnosti.

Vypovězení z dětského domova vnímá vysokoškolák Gracián Svačina jako ránu pod pás. „Od začátku jsme s bráchy drželi při sobě. A to je důvod, proč bych se chtěl do domova vrátit," vysvětlil s poznámkou, že jej navíc mrzí, že nemá stejné možnosti jako jiné nezaopatřené děti z domova.

Proč se vlastně ředitelka jemnického dětského domova Dagmar Průšová chovance zbavila? K celé záležitosti se odmítla vyjádřit. „V tuto chvíli to nebudu nijak komentovat," řekla v pondělí Deníku.

V dopise, který Graciánu Svačinovi adresovala, zmínila tři důvody. První byl, že jí neoznámil, kde bude o prázdninách, druhý, že nepodal zprávu, zda je stále studentem a třetí, že zavčas nevyúčtoval asi 600 korun. První dva důvody jsou podle Graciána Svačiny neopodstatněné. „Řekl jsem vychovatelce, že budu u rodičů a na táboře na Ukrajině. Prakticky všichni v domově to věděli. A pak, paní ředitelka mi mohla kdykoliv zavolat na mobil. Moje číslo měla, stejně tak měla telefon na mé bratry i rodiče," mínil mladík. Že dokončil studium dalšího ročníku, mohl sdělit ředitelce až v září, když si dodělal poslední zkoušku.

Jen u třetího bodu Svačina připustil, že nestihl ředitelce vyúčtovat zbývajících zhruba 600 korun osobně, jak bývalo vždy zvykem. Stanul totiž před nelehkým rozhodnutím.

A sice, zda odjet do Jemnice vyúčtovat šest set korun nebo odjet na Ukrajinu, kde organizoval charitativní tábor pro děti z tamního dětského domova. „Byla by ostuda, kdybych ten projekt nedotáhl do konce," tvrdil. Zhatit radost ukrajinským dětem si netroufal. Však také pro jejich podporu už dříve zorganizoval v Jemnici charitativní koncert.

To vše vedlo k tomu, že se Svačina rozhodl, že vyúčtování vyřeší v Jemnici až v září. „Mezitím o prázdninách ředitelka posílala na moji pražskou adresu doporučené dopisy, přestože se jí vracely nevyzvednuté. Věděla, že tam přes prázdniny nejsem," poukázal Svačina. Po návratu z prázdnin se snažil vše napravit, podle ředitelky pozdě.

Za Graciána se postavili oba jeho mladší bratři. Jejich petice za návrat bratra do domova získala na internetu stovky hlasů. O Graciánovi se jeho bratr Jiří v časopise Zámeček vyjádřil s tím, že bratr není feťák, opilec ani násilník, ba naopak, je to slušný a chytrý člověk. Podle mnohých jde v tomto případu o to, že proti sobě stojí dvě svéhlavé osobnosti.

Chtěl být novinářem

Gracián Svačina je v lecčem originál. A to se nemusí někomu líbit. Svým konáním mezi ostatními „vyčuhuje".

Už na základní škole měl jasno, čím bude. Chtěl být novinářem. Za svým cílem si od počátku jde. Psát začínal pro časopis v jejich domově, později psal pro časopis dětí z dětských domovů, který se jmenuje Zámeček. Píše bez okolků a upřímně, netají se, že je pro větší podporu pěstounské péče u nás.

Když v jednom z článků nelichotivě popsal, jak před příjezdem „první dámy" na návštěvu do jejich dětského domova musely děti uklízet, narazil. Nejen u ředitelky domova, ale i u Livie Klausové. Časopis poté přišel o finanční podporu.

Okresní soud v Třebíči minulý týden rozhodoval, zda se ředitelka zachovala správně, když Svačinu z domova vyhodila. A dal jí za pravdu.

Soudce Jan Coufal zatím rozhodnutí komentovat nechtěl, Deníku poznamenal: „Ještě nebylo vypracované písemné vyhotovení rozhodnutí." Na to má podle zákona lhůtu třiceti dnů. Vysokoškolák nad svou situací uvažoval: „S mým advokátem Pavlem Uhlem nyní čekáme na písemné rozhodnutí soudu. Je dost pravděpodobné, že se odvoláme."

Má starosti o obživu

Místo starostí o školu, má teď i ty o obživu. Zatímco dříve od domova dostával šest tisíc korun měsíčně na obživu, teď pobírá měsíčně jen 700 korun příspěvek na dítě. Studovat může díky podpoře fondu modelky Terezy Maxové, z něhož mu platí školné. I tak se má co ohánět. „Musím vydělávat na nájem. Jsem pět dní v práci a dva ve škole. Jezdit o víkendu za bratry si teď nemůžu vůbec dovolit. To mě ničí," posteskl si Svačina.

Chtěl by být dětem z domovů příkladem. Ví, že nechce skončit v chudobě jako jeho rodiče, které občas navštěvuje spolu s bratry. A nechce, aby se s bratry vzdálili. „Už proto bych rád, abychom vzájemné averze s paní ředitelkou potlačili," dumal. Že studuje vysokou školu, by mohlo být pro jeho domov jistě dobrou vizitkou.

Každopádně soudní spor Graciána Svačiny je ojedinělým. Ukáže totiž, zda dětský domov má či nemá povinnost uzavřít smlouvu s dospělým chovancem a poskytnout mu tak zaopatření po dobu studií. A nejen to. Ukáže i to, zda dětský domov má právo dospělého klienta „vychovávat".