„Černá zvěř má ke množení dobré podmínky. V lánech řepky a potom v kukuřici mají dostatek potravy. Usídlí se tam, ale vyhnat je není tak jednoduché, jak se může zdát. Prasata jsou chytrá," řekl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou.

Na škody způsobené na polích divočáky si zemědělci stěžují. Na Žďársku se ale dosud vždy podařilo domluvit s myslivci na náhradách.

„Pár případů se vyřešilo náhradou škody zemědělcům v naturální podobě. Za zničenou plochu brambor například dostal zemědělec určité množství brambor nebo krmení," informoval Václav Špaček. „Myslivci také kompenzují škody brigádami. Například při sběru kamení," dodal Špaček.

Způsob pěstování zemědělských plodin na nepřerušovaných velkých plochách dnes černé zvěři při jejím shánění potravy nahrává. „Na jaře se začnou krmit řepkou, a pak hurá do kukuřice. V kukuřičných polích se usadí, a je problém vyhnat je z nich ven," sdělil Oldřich Sedlář. „Nahánět prasata v souvislém porostu kukuřice je velmi obtížné, a je to nebezpečné při společných naháňkách. Nemůžete střílet tam, kam nevidíte," podotkl myslivec.

„Divoká prasata usazená v porostu na poli už se potom ani nevracejí do lesa. A množí se rychle," vysvětlil Sedlář. Jakmile se třeba v kukuřici divočáci „utáboří", mají prakticky zdroj potravy všude kolem sebe. Jsou dobře živení a v kondici. Selata se rodila v únoru až dubnu, teď ale myslivci zaznamenávají, že sele narozené v únoru rodí mláďata ještě ve stejném roce (pohlavně dospějí v 9 měsících). Divočáků se proto rok od roku odloví více.

Na Žďársku čítal dlouhodobý průměr počtu kusů ulovené černé zvěře kolem 600 kusů ročně. V roce 2011 jich ale už myslivci ulovili 1 200 a loni dokonce přes 2 000 kusů.

Spor soukromého zemědělce s myslivci došel až k třebíčskému okresnímu soudu. Jaroslav Benda žaloval Myslivecké sdružení Budkov o náhradu škody na pšenici způsobenou právě divočáky.

Soud letos v lednu myslivcům z Budkova uložil zaplatit zemědělci jako náhradu přes šedesát tisíc korun. „Rozhodnutí soudu musíme respektovat, stejně se proti němu ale musíme odvolat. Ta částka je pro nás likvidační," řekl hospodář honitby Pavel Hobza.

Jaroslav Benda se obrátil na soud, když se s myslivci nedokázal dohodnout, jak řekl. „Škody jsem jim hlásil už v letech 2008, 2009 a 2010," uvedl Benda. Podle něj myslivci jeho stížnosti neřešili. Nyní se sdružení proti rozsudku odvolalo. Případ řeší třebíčský soud už více než rok a půl.

Letošní sčítání zvěře právě proběhlo. Údaje okresních honiteb se zpracují v rámci kraje a koncem dubna předají ke zhodnocení ministerstvu zemědělství. Černá zvěř se ale sčítá pouze v honitbách, jež zahrnují alespoň tisíc hektarů lesa. Tam je počet zvířat bonitován, a podle toho jej myslivci redukují. Takových honiteb je v okrese asi pět. Počet prasat, jež se tam mají chovat, se stanovuje podle výměry honitby. V jedné je to například 26, v další 122 prasat. „Jinde se loví nahodile, můžeme ale v pěstitelské sezoně lovit jen selata a lončáky," sdělil Oldřich Sedlář. „Opatření, co mohou zvěři bránit v působení škod, mají podle zákona provádět i zemědělci," dodal.

Lov dospělých prasat je povolen pouze od 1. srpna do 31. prosince.